Na začátku dubna se uskutečnil již čtvrtý ročník festivalu Český tučňák, přestože teprve letos vzbudil festival větší zájem médií a stal se otevřenější divákům. Cílem festivalu „je ocenit mladé talentované spolky a jednotlivce v umělecké sféře,“ aby se naplnil motto festivalu „Mladý maso má svou cenu.“
Režisér Ladislav Smoček, jeden ze spoluzakladatelů Činoherního klubu, se v Národním divadle na konci předminulé sezóny ujal inscenování frašky David a Goliáš, jejímž autorem je český dramatik Václav Štěch.
Nejnovější divadelní hra a inscenace Davida Jařaba Zajatci je výpovědí k aktuální společensko-politické situaci.
K odkazu odvážnější dramaturgické tradice Divadla pod Palmovkou se hlásí inscenace Pozor, jaguár!, kterou pohostinsky nastudoval režisér Petr Svojtka.
Při pohledu na Topolův Konec masopustu se vnucuje otázka, kolik ze své původní síly – nebo lépe řečeno výpovědi – toto drama ztratilo s pádem společnosti, ze které povstalo, tedy s pádem totalitního režimu.
Výrazná režisérka neotřelých divadelních projektů Viktorie Čermáková si vzala jako materiál k vlastní inscenaci román Petry Hůlové Umělohmotný třípokoj.
Náročnou dramaturgickou volbou je dramatizace románu českého spisovatele a bratrance S. Zweiga, Egona Hostovského, Všeobecné spiknutí.
Režisér J. Vašíček a dramaturgyně K. Filcíková si zvolili dramaturgicky odvážný a náročný titul. Zdramatizovali román L. Fukse, který je mnohým znám zejména díky stejnojmennému filmovému zpracování režiséra J. Herze s kongeniálním J. Hrušínským v titulní roli.
Poslední absolventskou inscenací katedry alternativního divadla měla být Naida, gendrově pojatá Rusalka. Občas se ale tvůrcům stane, že se nezdaří zrealizovat režijní odvážné vize a dramaturgické posuny.
Představení brněnského HaDivadla Indián v ohrožení je druhou inscenací originálního divadelního projektu proměny 20. století.
Umělecká skupina s názvem Spitfire company vznikla v roce 2007 a její osu tvoří režisérka Miřenka Čechová a dramaturg Petr Boháč. Nejnověji tvůrčí tým sáhl po inspiraci v Kafkově románu Proces.
Třináctého února měla v Divadle DISK premiéru málo inscenovaná hra Johna Webstera (1580–1634) Vévodkyně z Amalfi, která se stala zároveň posledním titulem absolventského ročníku Katedry činoherního divadla.
Hra či spíše divadelní scénář šéfa HaDivadla Luboše Baláka a režiséra Mariana Amslera Extáze zapadá do dramaturgické linie „20. století v HaDivadle“, jejímž cílem je postupné představení všech desetiletí minulého století. Extáze je zasazena do 30. let.
A studio Rubín prochází od začátku této sezóny snadno patrnou změnou. Stále se jedná o prostor, kde se pořádají koncerty a hostují nezávislé divadelní produkce, nicméně nyní získává zřetelnou tvář i repertoár tamější činohry.
V Praze mají černo-divadelní produkce mnoho podob. Tou nejčastější je laciné lákadlo pro turisty, které postrádá invenci a tvůrčí i interpretační dovednost. Obohatit kulturní a duševní obzor si však můžete v Redutě na programu s názvem To nejlepší z černého divadla Jiřího Srnce.
V Divadle Komedie byla na začátku února uvedena nová inscenace Lvíče. Režie se ujala hostující Viktorie Čermáková, a vybrala si k adaptaci detektivní román Josefa Škvoreckého. V příběhu flirtu mezi sebevědomým redaktorem a záhadnou slečnou, který se odehrává v atmosféře prázdninové Prahy šedesátých let se představili v hlavních rolích Roman Zach a Gabriela Míčová.
Do Divadla na zábradlí se Jan Nebeský vrací téměř pravidelně, přičemž z jeho posledních režií se nejvíce zapsala do podvědomí diváků i kritiky inscenace hry Ernsta Jandla Z cizoty.
Jako oslavu své padesátileté existence si divadlo Na zábradlí zvolilo dramatický text francouzského autora Jeana-Luca Lagarceho - My, hrdinové. Text byl prý napsán pod vlivem deníků Franze Kafky. Autor v něm osciluje mezi tragikomedií, černou groteskou a absurdním dramatem. Ovšem nečekejte žádný existencionální či melancholický kus - právě naopak!
Dejvické divadlo
Inscenace pro všechny, kteří kdy v dětství hráli Dračí doupě, jezdí či jezdili na čundry, hledají práci, trápili se vlastním dotírajícím svědomím, fandili Star treku, Dejvickému divadlu anebo Viliamu Klimáčkovi…
Experimentální prostor Roxy NoD dostál svému názvu měrou vrchovatou díky představení Údolí – pohybově digitální instalací, která kongeniálně spojuje prvky současného divadelního jazyka (světlo, zvuk, projekci, hereckou akci) do jednolitého dramatického tvaru – systému.
REKLAMA

Zajímavosti
Pavel Nedvěd patří mezi legendy českého fotbalu. ...
Brněnská rocková legenda – skupina Progres 2 – bude ...
V rámci divadelního festivalu Fringe představí novou ...
Velká hvězda světového baletního nebe primabalerina ...
Devět dostihům je na programu tradiční neděle ve ...
Lifestyle
Plzeňskou restauraci U Matyse najdete na Chodově ...
Učit se i o prázdninách je nesmysl. Alespoň většinou. ...
dnes je
pátek 24.5.
a svátek má
Jana
hledej: