V září minulého roku se na pražské kulturní scéně objevila další nová pražská galerie – Galerie Moderna. Výstavní program je profilován v souladu s jejím názvem – galerie převážně pořádá výstavy zaměřené na „modernu“, tedy na umění z přelomu 19. a z první poloviny 20. století a české meziválečné avantgardy.
Aktuální instalace autorská dvojice Adély Bébarové a Lenky Stejskalové, nezapře, že obě se v kontextu prostorové tvorby či přímo sochařství věnovaly na pražských vysokých školách, ať už na AVU či VŠUP.
Do 17. 5. v Galerii Václava Špály probíhá výstava současného mladého designu, oscilujícího na pomezí s volným uměním.
Až půjdete kolem Rakouského kulturního fóra na Jungmannově náměstí, zajděte se podívat, jak vypadají takové sochy nesochy sochaře M. Kienzera. Je možné, že tato minimalistická díla nebudete na první pohled zcela chápat a už vůbec vám nepůjde na rozum, jak může být jejich autor považován za slavného sochaře, nositele řady uměleckých cen.
Příval energie, překvapivý kontext, ale i eklektické spojení nespojitelného, to všechno může pro pozorného diváka obsahovat současná výstava vizuálního umělce, pedagoga a kurátora, zakladatele legendární výtvarné skupiny Tvrdohlavých, iniciátora pololegálních konfrontačních výstav před rokem 89 a autora mnoha uměleckých projektů, z nichž snad neslavnější bylo neonové srdce nad Prahou, Jiřího Davida.
A. Babanová se ve své tvorbě zabývá psychoanalýzou, feminismem a genderem, zajímá ji médium rozhlasu a je zacílená na vztah mezi osobním osudem umělce, jeho dílem a širokou veřejností.
Italský konceptuální umělec Paolo Chiasera se v Česku poprvé představil v roce 2004 na přehlídce italského videa v pražské galerii Futura. Své nejnovější dílo – výstavu nazvanou Archivio Zarathustra – tentokrát vytvořil přímo pro Galerii Jiří Švestka.
I když se současný italský umělec Florenťan M. Bagnoli několikrát podílel na Bienále v Benátkách či Documenta v Kastelu, jeho příjmení jaksi evokuje staré italské umění.
Pokud máte i přes blížící se jaro náladu na podzimní nostalgii, můžete zajít do Galerie České pojišťovny a navštívit výstavu Petra Fialy, která trvá do 26. dubna.
Díky malíři Františku Matouškovi si můžete uvědomit výtvarné možnosti džínové textilie stejně jako intimní kouzlo rodinného života.
Že PET lahve nemusí být jen odpadem, ale i tvůrčím výtvarným materiálem, to již dávno napadlo nejednoho nadšeného učitele výtvarné výchovy. Až sochařka Veronika Richterová ale dala výtvarné recyklaci PET láhví punc „vysokého umění“.
Do 3. května máte příležitost v Domě U Kamenného zvonu spatřit legendární Prinzhornovu sbírku.
Do 29. března můžete v Galerii Mánes zhlédnout výstavu Aleše Lamra nazvanou Vsobě. Není jistě náhoda, že v nedaleké galerii Vltavín probíhá souběžně ještě jedna jeho výstava, a to malých formátů.
Do 27. března můžete v galerii Litera zhlédnout výstavu s temným názvem Woodoo Jazz. Její autor Cristian del Risco se tímto názvem otevřeně hlásí ke svému velkému stimulu, jenž hraje podstatnou roli v jeho procesu malby - a to jak k hudbě, tak třeba i k afrokubánské kultuře či náboženství santeria.
I přes to, že fotografka Tereza Vlčková většinou žije ve Valašských Kloboukách – v malém valašském městečku téměř u slovenských hranic, bylo v poslední době jejího jména docela plno.
Nesourodost, nemožnost, sentiment, vzpomínky, které není možné oživit. Tyto pocity vás zaplaví při zhlédnutí výstavy nazvané Art-Box v „Makráči“ Ústavu Makromolekulární chemie AV ČR. Je pozoruhodné, že v této alternativní galerii, vlastně prosklené chodbě s květinovou výzdobou, probíhají výstavy nepřetržitě od sedmdesátých let.
Otázky po ekologickém kontextu současnosti či trvale udržitelném rozvoji jsou legitimní i v umělecké tvorbě. Aktuálnost výstavy Jana Fabiána, probíhající v Galerii Školská 28 v Praze, náhodné diváky šokuje svou syrovostí, ale i absurdním humorem. Jan Fabián interpretuje toto otřepané téma s ironickým nadhledem, kdy jsou divákům jeho autorské postoje zprostředkovány zejména symbiózou médií instalace, videoartu, fotografie a performance.
Člen výtvarné skupiny Tvrdohlaví, divadelního sdružení Pražská pětka a recesistické hudební skupiny Tros sketos, autor absurdních dramat, vedoucí osobnost Ateliéru sochařství pražské AVU, ale především pozoruhodný sochař a malíř, z jehož mistrovské dílny pochází nepřehlédnutelný pomník spisovatele Franze Kafky před budovou pražského Židovského muzea či výtvarné řešení filmu Amerika, to všechno je a byl Jaroslav Róna.
Zajímavá výstava Lukáše Bradáčka v atypické Galerii Do/Oka prezentuje oku každodenního chodce intenzivně barevné malby, jejichž motivem jsou květiny a stylizovaný portrét ženy umístěný do prostřední výlohy.
Bezpochyby se událostí současné kulturní sezóny stává aktuální výstava Andyho Warhola Motion Pictures v galerii Rudolfinum.
REKLAMA
Zajímavosti
Pavel Nedvěd patří mezi legendy českého fotbalu. ...
Brněnská rocková legenda – skupina Progres 2 – bude ...
V rámci divadelního festivalu Fringe představí novou ...
Velká hvězda světového baletního nebe primabalerina ...
Devět dostihům je na programu tradiční neděle ve ...
Lifestyle
Il Giardino Restaurant je situován na vrcholu kopce ...
Na kanárských ostrovech – převážně na Gran Canarii ...
dnes je
neděle 26.5.
a svátek má
Filip
hledej: