Jak vybírat v kalendáři
SKRÝT KALENDÁŘ
ZOBRAZIT KALENDÁŘ

Banksy: Exit Through the Gift Shop - Banksy je stále o krok napřed

/ Aleš Mečíř, 12.05.2011

Asi nejznámější grafitti writer a street artista, jehož práce kromě mnoha evropských a amerických měst zdobí už i proslulé světové galerie, na sebe teď upozorňuje dokumentárním filmem Banksy: Exit Through the Gift Shop, který vzbudil nadšení při svém loňském uvedení na festivalu v Sundance.
A od té doby se kolem něj spřádá klubko všemožných spekulací. Jedná se o skutečný dokument (což je ale dost málo pravděpodobná varianta), nebo je to grandiózní mystifikace a promyšlená hra, která bude dál pokračovat a jež ještě zvětšuje už tak ohromné „herní pole“, na němž se Banksy pohybuje? Potíž s druhou, mnohem pravděpodobnější variantou ale spočívá v tom, že se vám možná podaří jednu její rovinu prohlédnout, ale zaprvé nevíte, kolik vám jich ještě uniká, zadruhé si nemůžete být jisti, že jste právě nenaletěli. Problém? Ale vůbec ne, jen o důvod víc, proč na Exit Through the Gift Shop vyrazit. Na místě je ale co možná největší obezřetnost. Nemůže být totiž sporu o tom, že Banksy ve svém dokumentu takzvanou skutečnost jen nezaznamenává, ale celkem radikálním způsobem ji modifikuje a tvoří (a to ne jen v rámci filmu samotného).


Exit Through the Gift Shop je orámován Banksyho komentáři o celém dokumentu, který prezentuje jako projekt, jehož záměr se nevydařil. Banksy v nich tvrdí, že to měl být původně film o něm samém, ale štěstěnou políbený blb Thierry Guetta, jenž je ve filmu představen jako autor zmíněného projektu, se podle Banksyho trpkého konstatování stal nakonec zajímavějším objektem. Pikantní je, že Banksy se sám ve svém filmu staví do role největšího žijícího současného umělce (že by jedno z jeho poťouchlých mrknutí po divákovi?). A tak je v Exit Through the Gift Shop formou filmu ve filmu nastíněn Guettův portrét, který je poťouchle stylizován jako tuctový americký biografický dokument sledující kromě Guetty také zrod celého streetartového hnutí. Je plný žánrových klišé, jež jsou ale vtipně parodována – a to včetně použité hudby. S nadsázkou líčí životní peripetie losangeleského bohéma s francouzskými kořeny, který dokázal zbohatnout na levném secondhandovém zboží, které pak prodával jako luxusní designové modely. A který neustále a všechno natáčí na svou videokameru.


Guetta se jednoho dne ocitne v přítomnosti svého bratrance, shodou okolností street artisty Space Invadera, který proslul nalepováním objektů ze stejnojmenné prehistorické počítačové hry. A tak je svérázný prosťáček rázem v samotném středu streetartové komunity, reprezentované jmény jako Shepard Fairey či Zevs. Ale nejvíc touží po setkání s tajemným Banksym. Což se mu ve finále podaří. Exit Through the Gift Shop je v tomto ohledu také skvělým pohledem do kuchyně známých tváří street artu. Divák má tak možnost sledovat jejich povětšinou noční „pracovní“ výlety. Guetta, který vše nahrává na svoji videokameru, plánuje z nekonečných hodin pořízeného materiálu (ne překvapivě je to opět Banksyho nápad) vytvořit film s názvem Life Remote Control. Z něj jsou v Exit Through the Gift Shop předvedeny krátké ukázky a film je prezentován Banksym jako téměř nekoukatelný klipovitý snímek, i když je velmi pravděpodobné, že roztěkaný Guetta je jen stěží jeho autorem.



Ale zpět k samotnému filmu. Zásadní obrat v nastává právě v momentu, kdy Banksy Guettovi navrhne, aby se sám pustil do tvorby street artu a uspořádal si pak malou výstavu. Chce totiž Guettův Life Remote Control sám sestříhat. Guetta se této myšlenky chopí s buldočí zarputilostí, najme si armádu umělců a řemeslníků a z původně malé výstavy udělá ve finále grandiózní projekt. Guetta si kvůli výstavě vymyslí pseudonym Mister Brainwash (MBW), vykrade styl ostatních graffiti writerů a začne dělat pop artem ovlivněný street art, přičemž chrlí jedno dílo za druhým (příznačné je, že Guettu nikdy nevidíme, jak svá díla přímo vytváří). A není bez zajímavosti, že Brainwashův eklektický styl v mnohém vychází jednak právě z Banksyho stylu využívajícího připravené šablony, jednak v něm lze vidět i vliv zmíněného Sheparda Faireyho, jehož díla pak při nočních „vycházkách“ s gustem překrývá vlastními. Že by náhoda? Nebo je snad MBW (a jeho tvorba) společným dílem obou street artistů, jak ostatně napovídají mnohé signály (oba navíc MBW veřejně podpořili)? Tedy něco na způsob streetartové variace Andyho Warhola? Navíc si nelze nevšimnout, že Guetta coby umělec Mister Brainwash v podstatě jen zopakuje svou obchodní strategii, která se mu už dříve osvědčila při prodeji seconhandového oblečení, které na designové kousky povýšil jen tím, že na ně nalepil novou cenovku, která obsahovala oproti té předchozí o pár nul navíc. Vidíte, jak Banksy zase poťouchle pomrkává? S Faireym se totiž oba dva tváří tak, jako kdyby MBW sami naletěli.


Exit Through the Gift Shop je vzrušující podívaná, která je před divákem neustále o krok napřed a uniká mu, ostatně jako legendami opředené Banksyho skutečné já. A právě o jeho identitě, jejíž prozrazení se dokonce nedávno dražilo na jednom internetovém aukčním portálu, totiž koluje spousta rozporuplných informací. Nejčastěji se tvrdí, že pochází z Bristolu a narodil se zhruba roku 1974. Jiné teorie ale hovoří i o tom, že se za pseudonymem může skrývat celá skupina umělců nebo partička znuděných kreativců.

 

Je jen otázka, kam se teď velká Banksyho hra posune dál. Každopádně Banksy, ať už se za tímto pseudonymem skrývá kdokoli, ještě neřekl poslední slovo a my si jen můžeme přát, aby jeho identita zůstala ještě dlouho skryta. Vždyť je také možné, že nám tím, co dělá, odhaluje nejen něco o sobě samém, ale i o nás, kteří Banksyho práci obdivujeme mnohem víc, než si jsme ochotni připustit, abychom náhodou nepřišli o zidealizovanou romantickou představu, v níž nám Banksy často splývá s legendární postavou typu Robina Hooda, jen upravenou pro 21. století (na svých webových stránkách Banksy hrdě prohlašuje, že jeho práce nejsou na prodej). Je také dost pravděpodobné, že na MBW, který je svými životními postoji ve filmu prezentován jako pravý opak Banksyho, někdo slušně vydělal. A i když se nás o tom snaží dokument Exit Through the Gift Shop přesvědčit, jen boží prosťáček Guetta to asi nebyl. Každopádně kritizovat komercionalizaci street artu a ještě na tom vydělat, je kousek hodný někoho, kdo má setsakramentsky za ušima. Ale kdo ví, jak to vlastně celé je...


Komentáře