Jak vybírat v kalendáři
SKRÝT KALENDÁŘ
ZOBRAZIT KALENDÁŘ

Dinosaury utkané digitálně a v 3D zabíjí tuctový příběh

/ Aleš Mečíř, 19.12.2013

Putování s dinosaury ve 3D, jež filmovou verzí navazuje na úspěch stejnojmenného televizního seriálu produkovaného BBC z roku 1999, je tak trochu promarněná šance. Původní seriál formou psedodokumentu představil svět těchto obřích tvorů do té doby nečekaným způsobem. Díky digitálním trikům jste mohli sledovat, jak se dinosauři pohybovali ve svém přirozeném prostředí, jak na sebe reagovali a jak se stravovali. To vše pak doplněné nijak rušivým komentářem, který napodoboval skutečné dokumenty ze světa zvířat.

 

V některých z dalších navazujících televizních sériích a speciálech pak tvůrci také zakomponovali postavu vědce-dobrodruha, který se s těmito prastarými (tedy digitálními) příšerami v jejich prostředí dokonce osobně potkával. Neotřelé, poučné a navíc zábavné. Filmová novinka si však z televizních předchůdců vzala jen slušné digitální triky, které zabalila do 3D. Což by bylo v pořádku, kdyby navíc nedodala tuctový příběh, neohrabaný hraný rámec ze současnosti a zbytečné dialogy.

 

Film vypráví příběh jednoho křečovitě polidštěného býložravého dinosaura (a několika jeho stejně „postižených“ druhů), který přišel na svět před 70 miliony let na Aljašce, a sleduje jeho postupné dospívání na pozadí opakujícího se putování na jih za potravou. Problém je ale už v samotném příběhu, jenž je utkán z těch nejprovařenějších klišé. Dinosauří hrdina je totiž tak trochu outsider (ale pochopitelně zvídavý a obdařený všemi možnými roztomilými atributy), který však v rozhodujícím momentu dokáže, že je skutečný muž, ehm, dinosaurus. Pochopitelně zbude prostor i na milostný románek s dinosauřicí, 3D lekačku či rádoby vtipné okamžiky, kdy někdo něco vyzvrací či někdo někoho pokálí.

 

Dinosauři ve filmu mluví (český dabing), ústa se jim ale nehýbou (naštěstí), jejich dialogy tedy jenom slyšíme, a to včetně komentáře průvodce, jímž je menší létající dinosaurus, prapředek dnešních ptáků. Když se na plátně objeví nový druh, obraz se zastaví, aby mohl být nováček stručně charakterizován. Skrze zmíněného dinosauřího průvodce je naroubován i oslí můstek k současnosti, jež vytváří rámec celého příběhu. Dodejme, že tento hraný rámec je zbytečný a trapně didaktický. Teenager, který žije v symbióze se svým chytrým telefonem, se v něm díky „kouzelnému setkání“ najednou začne zajímat o dinosaury. Nejde si tu nevzpomenout na Zemanovu Cestu do pravěku, kde prolnutí dávného světa a současnosti probouzí dětskou fantazii a roste na něm skutečné dobrodružství, jež je sice naivně, ale nevtíravě poučné. V Putování s dinosaury ono prolnutí naopak veškerou zvědavost ubíjí svou nucenou přepjatostí.

 

BBC i u tohoto filmu figuruje jako spoluproducent, je tedy škoda, že se tvůrci nevydali nějakou smysluplnější cestou (jako se jim to povedlo v seriálu třeba s hraným průvodcem). Výsledek tak není ani biják á la Disney, ani populárně naučný dokument z dílny BBC. Mix výpravného pseudodokumentu a rodinné komedie s tuctovým scénářem ale ani jinak – než jako rozpačitý kompromis – skončit nemohl. Zamrzí to také už kvůli tomu, že se v 3D Putování s dinosaury občas daří na plátně vykouzlit skutečnou pastvu pro oči. Uši zato dostávají pěkný výprask. Film tak bohužel jen potvrzuje to, co visí ve vzduchu: hlavním důvodem jeho vzniku bylo nepropásnout současnou dinosauří mánii a pořádně využít její komerční potenciál.

 

Hodnocení: 40 %
Premiéra: 19. prosince
Režie: Neil Nightingale, Barry Cook
Scénář: John Collee, Theodore Thomas
Kamera: John Brooks
Hudba: Paul Leonard-Morgan
Velká Británie / USA / Austrálie, 2013, 81 minut

 


Komentáře