Jak vybírat v kalendáři
SKRÝT KALENDÁŘ
ZOBRAZIT KALENDÁŘ

Musíme si promluvit o Kevinovi aneb Krev, co nejde smýt

/ Aleš Mečíř, 26.03.2012

Skotská režisérka Lynne Ramsayová ve svém filmu Musíme si promluvit o Kevinovi, který je adaptací stejnojmenného bestselleru Lionel Shriverové, sleduje osudy zoufalé ženy, která se snaží pochopit, proč se z jejího syna stal chladnokrevný vrah. Ramsayová divákovi zdánlivě nic neusnadňuje. Poměrně komplikovaný způsob vyprávění ale není samoúčelný, naopak vše, a to i sebemenší detail, má ve filmu své pevné místo.

 

Odvrácená stránka rodičovství
Zápletka filmu není příliš komplikovaná. Spisovatelka Eva (Tilda Swintonová) a Franklin (John C. Reilly) jsou šťastný pár a počnou dítě. Samotné těhotenství ale Eva nesnáší moc dobře. Naopak Franklin se na dítě těší. Narodí se jim syn Kevin (hrají ho podle věku tři různí herci, jako teenagera ho ztvárnil Ezra Miller) a problémy se projeví naplno. Dítě stále pláče, Eva ho nedokáže utišit a v jedné příznačné scéně dokonce s úlevou nechá jeho křik přehlušit hlukem stavebních strojů. Situace se ale nelepší, ani když je Kevin starší. Matku odmítá a otci nadbíhá, což mezi Evou a Franklinem ještě zhoršuje už tak napjatou atmosféru. A čím je starší, tím důmyslněji využívá svou nadměrnou inteligenci, aby poštvával rodiče proti sobě. Dokonce v jednom vyhrocenějším okamžiku si po prudší matčině reakci zlomí ruku, což využije k tomu, aby pak mohl Evu citově vydírat. Potíže s Kevinem ale pokračují i poté, co se páru narodí dcera Celia. Kevin ji neustále ponižuje a pravděpodobně zaviní i to, že přijde o oko. Ve finále pak Kevin rozpoutá masakr, kterému se nevyhnou ani rodinní příslušníci.

 

Na pokrají halucinace
Znepokojivé drama Lynne Ramsayové chytře využívá prvky thrilleru a hororu, navíc promyšleně pracuje hned s několika časovými rovinami, které se ve filmu neustále prolínají. Ta, jež se odehrává nedlouho po Kevinově činu, je nahlížena z Eviny perspektivy narušené antidepresivy. Takže i všednodenní realita tak nabývá lehce surreálných rysů. Evina perspektiva však deformuje také retrospektivní scény. Pozornost je tak například věnována detailům, které jsou opět nereálně zveličené. Je třeba mít na paměti, že Eva prostřednictvím těchto retrospektiv hledá odpověď na své otázky. Nakolik k osudovému neštěstí přispěla ona sama, nakolik za to může sám Kevin? Jako by chtěla navázat na nikdy neuskutečněný rozhovor s Franklinem, k němuž odkazuje samotný název filmu.


Komentáře