Jak vybírat v kalendáři
SKRÝT KALENDÁŘ
ZOBRAZIT KALENDÁŘ

Stud – sexuální závislost jako vězení

/ Aleš Mečíř, 17.02.2012

Britský režisér Steve McQueen debutoval vizuálně silným celovečerním filmem Hlad o sveřepé odhodlanosti nepokořit se za žádnou cenu, v němž exceloval Michael Fassbender. V novém režisérově filmu Stud se na plátno vrací jak představitel hlavní role, tak McQueenův úsporný styl, jímž zkoumá další hraniční oblast, a to destruktivní sílu sexuální závislosti.

 

McQueenův vizuálně poněkud odměřený, nelineárně a pomalým tempem vyprávěný Stud je sondou do narušené mysli jednoho Newyorčana, Brandona Sullivana, jehož život ovládá patologická sexuální posedlost. Film otevírá záběr na nahého Brandona, ležícího na posteli a lehce zakrytého modrou přikrývkou, která jako by odkazovala k barokním plátnům mučedníků zahalených v bohatě členité drapérii. Brandonova „oběť" není dobrovolná, je to „patologická past", v níž uvízl a která ničí jeho život a spaluje ty, kdo se přiblíží do jeho blízkosti.


McQueen si jako v případě Hladu opět vystačil bez popisně košatých dialogů a děj tak posouvají dopředu drobné všední situace, které stojí především na promyšlené práci s kamerou (Sean Bobbitt) a střihem (Joe Walker), ale i na lehce iritující a depresivní hudbě Harryho Escotta. Důležitou roli však hraje také již zmíněná křesťanská symbolika. Odkazuje k ní i jedna scéna z konce filmu, v níž zoufalý Brandon připomene starozákonního Jóba, kdy jako by spílal nebesům, proč si bůh vybral právě jeho a naložil mu na bedra něco, co nemůže unést.

 

Zdánlivá podobnost
Brandonův byt je zařízen velmi prostě a improvizovaně, stejně jako jeho život, který je plně podřízen jeho neukojitelné posedlosti. McQueen to navíc zdůraznil především stereotypními Brandonovými rituály v podobě žen na jednu noc, neustálou potřebou onanovat, sledováním erotických videí na internetu... Tato zacyklenost Brandonova života jen zdůrazňuje absenci něčeho trvalého v jeho životě. Začarovaný kruh se ale Brandonovi nedaří rozetnout ani poté, co se u něj jednoho dne objeví jeho sestra Sissy, která mu chce pomoci. Ale i její život se točí v bludném kruhu, z něhož jako by nebylo úniku. To jinak v lecčem protikladné postavy spojuje.

 

Brandonovy závislosti si navíc všimne jeho nadřízený, když zjistí, že jeho počítač je plný pornografického obsahu, také Sissy má jisté tušení. Brandon tak v práci lže a na Sissy si agresivním chováním vybíjí svou frustraci. Pak se snaží ze začarovaného kruhu vymanit, ale jeho posedlost je silnější. Přerůstá mu přes hlavu, což nakonec vede k tomu, že se Brandon ještě víc propadne do jejího víru. Bezvýchodnou zacyklenost Brandonova života McQueen navíc zdůraznil v závěrečné scéně, v níž se opět objeví Brandonova letmá známost z metra z počátku filmu.

 

Podobnost obou scén je ale jen zdánlivá, žena v metru totiž při druhém setkání oproti divákovi netuší nic o tom, v čem se Brandon musí zmítat. McQueen naštěstí nic ne(do)vysvětluje (činí tak ostatně celou dobu), ale nechá na divákovi, aby se s tím už po svém nějak vypořádal.


Komentáře