Jak vybírat v kalendáři
SKRÝT KALENDÁŘ
ZOBRAZIT KALENDÁŘ

Gulliverovy cesty

/ Aleš Smutný, 27.01.2011

Už deset let dělá podřadnou práci a nevadí mu to, což se ale změní ve chvíli, kdy se rozhodne okouzlit ženu svého srdce a skončí ve světě, kde každý jeho pohyb vykoná něco velkého.


Gigantický krok vedle, tak by se teoreticky daly označit Gulliverovy cesty pro Jacka Blacka, kdyby ale jen nepotvrzovaly fakt, že se tento dobrý herec nechal definitivně zaškatulkovat jako „ten tlustej blb, co se i ve třiceti chová jako puberťák“. Tam, kde kdysi zářila naděje v podobě King Konga a nebo romantických Prázdnin, tam dnes symbolicky zahnívá gulliverovsky obrovitá zadnice, do níž je jeden z Liliputů nedobrovolně vražen... Ano, Gulliverovy cesty si berou jako základ literární klasiku, ale s ní film porovnávat nejde. Nebylo by to fér, protože cílová skupina je někde jinde a nebylo by to možné, protože to bychom museli snímek jen trhat a ničit. A on přitom úplně špatný není.


Obr s gigantickým panděrem i komplexy
Jeho hlavní hrdina, tlučhuba Gulliver, pracuje už deset let v podatelně významných novin a nějaké vyšší cíle jsou mu cizí, což není nic hříšného, pokud ovšem nežijete v Americe posedlé cílevědomostí a bezohlednou cestou za úspěchem (tehdy je také titulní hrdina nejsympatičtější). Do problémů jej vžene až láska k editorce Darcy (sympatická Amanda Peet), před níž předstírá novinářské schopnosti a je proto vyslán na rekreačně-investigativní misi do Bermudského trojúhelníku, který jej přenese do světa Liliputu, kde je Gulliver skutečným obrem a konečně může být „někým“. Hrdinou, vojevůdcem, který Liliput vede v boji proti Blefusciánům i přítelem, jenž radí novému pidi-kamarádovi Horáciovi (Jason Segel) jak získat ruku nevěsty (Emily Blunt).


Močí do výše očí... Tedy radnice
Problém je od základu v tom, že režisér ani scenáristé neměli jasno pro koho film dělají. Zda pro děti, pubescenty či univerzální publikum. Výsledkem je bohužel slepenec, který zaručeně časem otráví každou z těchto skupin. Romantická linka spojená s moralistickými poučkami je skutečně jen pro nejmenší, kteří se i zasmějí jednodušším vtípkům. Bohužel se v ní ztratí herci jako Segel či Blunt, což je neodpustitelný prohřešek. Mladý pubescent se možná zasměje u nechutnějších „humorů“ jako je hasičská akce zahrnující hořící palác a plný Gulliverův močový měchýř a ostatní by je přestáli, kdyby každá nebyla dovedena do absurdna, kdy se z provinile usmívajícího obličeje stane už jen vysloveně znechucený.


Skvělí herci bez prostoru
A dospělí? Pobaví je popkulturní narážky na všechna možná filmová díla jako Hvězdné války, Titanik či Avatar, těch pár skutečných úvah nad rolí kariéry v životě a linie zneuznaného generála Edwarda (skvělý Chris O´Dowd známý u nás ze seriálu IT Crowd), ale pak už nastupuje nuda. A pokud se ptáte, jak se jde u 87 minut dlouhého filmu nudit, odpověď zní – velmi snadno. Pokud vidíme, že režisér Letterman má kontě třeba dobrý animák Monstra vs. Vetřelci, musíte se ptát, kam dal um. Gulliverovy cesty jsou totiž rozvleklé, předvídatelné, utahané a zabíjejí většinu svého potenciálu. Ano, párkrát pobaví, což jejich hodnocení vytahuje, ale na celý film to nestačí.


Komentáře