Jak vybírat v kalendáři
SKRÝT KALENDÁŘ
ZOBRAZIT KALENDÁŘ

Orel Deváté legie: Římské legie se nevzdávají!

/ Aleš Smutný, 28.04.2011

Historická akce s příměsí několika zajímavých motivů rozhodně na dvě hodiny zabaví a předvede pár pěkných kousků. Orel Deváté legie je ztracený symbol, který hledá mladý římský občan a důstojník společně se svým otrokem, jemuž ale nemůže stoprocentně věřit.


Kostýmní snímky z období antiky se v poslední uchylují spíše do sféry nízkorozpočtových kusů typu Centurion, které balancují na hraně krvavého béčka, jež využívá prostředí jako kulisu k vcelku tradičním žánrovým postupům. Orel Deváté legie se zdánlivě tomuto trendu příliš nevymyká, tím spíše, že řeší střet Římské říše s kmeny na britských ostrovech v době těsně po vybudování Hadriánova valu. Nicméně vymyká se a od Centuriona se velmi výrazně liší. Zatímco ten první hrál klasickou, fantaskně přibarvenou hru na „dospělou vyvražďovačku“, Orel Deváté legie sahá výš a celkem se mu to daří. Není dokonalý, má pár chybek, ale celkově jde o vyvážené a povedené žánrové dílko, které stoprocentně neurazí.


Říman a otrok cestují napříč nehostinným severem
Hlavním hrdinou, či spíše jedním ze dvou hrdinů je Markus Flavius Aquila, syn prvního centuriona Deváté legie, která zmizela v severní Británii a s ní i cenný symbol, zlatý orel legie. Markus se ujímá velení jedné z římských pevností v pohraničí, ale po těžkém zranění se vrací zpět na jih Británie. Trauma spojené se zneuctěním rodiny, která ztratila orla je ale příliš silné a tak se vydává společně s otrokem Eskou hledat ztracený symbol a snad i skutečný osud ztracené legie a Markova otce. V roli Marka je překvapivě dobrý Channing Tatum, který je sice na Římana pořád trochu moc americký, ale ne příliš do očí bijícím způsobem. Jasně jej ale přehrává nedoceněné dítko ostrovního herectví, Jamie Bell, v roli Esky. Opětovně ukazuje, že Billy Elliot nebylo jednorázové zazáření dětského talentu a skutečné velké kariéry se snad dočká co nejdříve.


Akce pomálu, myšlenek povícero, nápadů taktéž
Je pravda, že ze snímku je zřetelný limitovaný rozpočet. Skutečně větší bitva je zde všehovšudy jedna, ale na druhou stranu jako jedna z mála skutečně zvládá zobrazit styl boje římských legií. Jinak zde najdeme spíše putování v krásných, byť neútěšných sceneriích a občasné souboje menšího počtu lidí. Tady nejvíce režisér MacDonald (Poslední skotský král) klopýtá. Bitevní scény příliš nezvládá a tak se podvoluje současnému trendu roztřesené kamery s občasným zpomalením.


Naštěstí, Orel Deváté legie má jiné prostředky, jimiž zaujmout. Nečernobílost pohledu na dobovou situaci, lehce naznačené paralely k současné světové politice a hlavně dobře sehraná ústřední dvojka. Ve výsledku to není film, o němž se bude mluvit i za měsíc, ale zároveň je to film, který ve vás dokáže probudit hned několik různých emocí, film, u nějž si nebudete úplně jisti, jak dopadne a film, který pořád víc sází na myšlenku, než na akci.


Komentáře