Jak vybírat v kalendáři
SKRÝT KALENDÁŘ
ZOBRAZIT KALENDÁŘ

Válečný kůň – drama Stevena Spielberga, které ani není o koni

/ Aleš Smutný, 24.02.2012

Steven Spielberg je mistrem hollywoodského filmu, tedy v tom smyslu klasického, líbivého, rozmáchlého, obrazově cizelovaného... a pro mnohé kýčovitého. Kdo jiný by si dovolil vzít spíše dětskou knihu a přetvořil ji ve velký spektákl, který získá mnoho nominací na prestižní ocenění?

 

A je pravda, že Válečný kůň je trochu naivní. Na první pohled. Dá se říci, že člověk cynický nebo jen ve špatné náladě jej pohřbí. Vždyť je to o koni a jeho dobrodružství napříč bojišti první světové války. No, prostě nic pro dospělé realisty.


Zvíře uprostřed šílenství
Nicméně Válečný kůň vlastně není ani tak o tom koni. Ano, vypráví příběh výjimečného vztahu koně Joeyho a mladého chlapce a brzy muže Alberta, který roztrhne první světová válka. A tak zatímco Albert zoufá nad ztrátou přítele, Joey se stává zvířetem pro zoufale zastaralou britskou kavalérii a začíná tak jeho anabáze napříč bojišti, kde slouží tu na jedné, tu na druhé straně. A ano, utrpení zvířete je působivé, velmi působivé. Nicméně snad ještě důležitější než on, jsou příběhy lidí, jimž vstoupil do života. Spielberg skrze něj ukazuje drobné příběhy, které většinou nedopadají dobře. Malé fragmenty, ukazující, jak válka ničí zvířata, jak válka ničí lidi, jak ničí vztahy. Válečný kůň, tedy Joey je tak spíše velmi bolestnou metaforou nevinnosti, která je ve válce rozdrcena a zničena. Ukazuje na jedné straně silné lidství, ani ve víru bojů neutuchající humanitu a na druhé nezdolnou mašinerii, která právě tyto vlastnosti a hodnoty likviduje.

 

Sbírka smutných příběhů
Spielberg přitom nejde v zobrazení první světové války do velkých brutalit. Je vlastně velice mírný v momentech samotného násilí, protože jej nepotřebuje. Samotné příběhy jsou svým průběhem a vyzněním dostatečně brutální. Na jednu stranu je snímek skutečně staromilský, dýchá teoretickou přístupností pro většinu rodiny (byť si neumím představit, kdo vezme na tenhle film dítě), ale přitom nabízí univerzální pohled na válku, bez ohledu na éru, v níž se odehrává. Nejlepším příkladem je pravděpodobně útok kavalérie na zakopaná německá kulometná postavení. V jedné jediné scéně dokáže režisér ukázat arogantní (a proslulou) idiocii britské generality i její strašlivé dopady.

 

Mírové poselství
Takže ano, Válečný kůň je v mnohém naivní, v mnohém prostě sází na divákovu empatii. A ani není opravdu realistickým ztvárněním pravděpodobně nejšpinavější a nejabsurdnější války minulého století. Ale to prakticky nevadí. Protože pokud se naladíte na onu správnou vlnu, dolehne na vás plně ono klíčové poselství, které bylo do snímku vtisknuto: „Válka je hnus“.


Komentáře