Jak vybírat v kalendáři
SKRÝT KALENDÁŘ
ZOBRAZIT KALENDÁŘ

MasterChef Day: Amatéři za plotnou v Amade

/ Edita Zeit, 12.11.2013

Na kuchařskou show MasterChef ráda vzpomínám. Formát tehdy komerční televize raději převzala ze zahraničí a neskončilo to naprostým trapasem jako například pokus o kuchařskou reality show ČT studia Ostrava - Hospoda u Druhé šance, který slušně řečeno působí přinejmenším bizarně.

 

Samozřejmě mě zajímalo, jak si jednotliví soutěžící vedou po skončení pořadu, a tak jsem zašla na MasterChef Day. Ten se už podruhé konal v restauraci Amade. Radek Šubrt, jeden z porotců soutěže, vybral několik svých oblíbenců, kteří společně uvařili šestichodové menu. A možná byste ani nepoznali, že v kuchyni tentokrát vládli amatéři.

 

Musím se přiznat, že po přečtení menu ve mně některé pokrmy nevyvolávaly zrovna blažené pocity  a mezi ně patřil i amuse bouche, tedy dýňové carpaccio s rokfórem a karamelizovanými vlašskými ořechy. Ale světe div se, byl to překvapivě dobrý start celého večera. Rokfór nasládlou dýni báječně vyvažoval a celé to prostě dávalo smysl. Uzený hovězí jazyk s avokádo-křenovou pěnou dostál očekáváním a dopadl na jedničku. Jakožto majitelka citlivých chuťových buněk oceňuji, že mi křen nevypálil díru do hlavy.

 

Následovala polévka, a to bryndzový krém. Co si budeme povídat, bryndza asi není ten nejlepší sýr na světě, ale tentokrát se zadařilo a celý obsah talíře jsem snědla, což mě udivilo. Nicméně nutno dodat, že podobnou záležitost si doma v nejbližší době rozhodně připravovat nehodlám. Filetu ze pstruha na máslové omáčce s bylinkovou polentou se opět nedalo nic vytknout, perfektně připravený kus ryby, dobře dochucená polenta, prostě ideální lehké jídlo, co snad nemůže nikoho urazit.

 

Hřebem večera se ovšem stal dančí hřbet na vinné omáčce s hříbkovým krupetem. Kroupy jsou pořád tak trochu kontroverzní surovinou, ovšem u mě se trefili, nedám na ně dopustit. Daněk se zařadil na první místo mého zvěřinového žebříčku: maso doslova tálo na jazyku a má „vnitřní bohyně“ zatleskala (ano, nachytali jste mě, taky jsem četla Padesát odstínů šedi a stydím se za to).

 

U dezertu jsem pod vlivem předchozích událostí nedávala moc pozor, takže se zdržím hodnocení. Snědla jsem ho celý, z toho tedy usuzuji, že byl výborný, sladkému totiž obvykle moc nedám a jedlým kaštanům už vůbec.

 

Co  ještě dodat? Amatéři opět předvedli, že si mnohdy za plotnou vedou lépe než profesionálové. Takto složené a provedené menu rozhodně uspokojí i mlsnější jedince a v Amade si ho můžete vychutnat až do 17.11. Už ho sice bude vařit personál restaurace, ale pořád to stojí za to. A toho daňka si prostě nemůžete nechat ujít.


Komentáře