Jak vybírat v kalendáři
SKRÝT KALENDÁŘ
ZOBRAZIT KALENDÁŘ

Cloud Boat: Hudba jako víra

/ Houser.cz, 20.02.2014

Pražská kavárna Potrvá se poslední dobou stává čím dál tím frekventovanější zastávkou na evropských šňůrách zahraničních kapel. V sobotu 1. března tu vystoupí britská dvojice Cloud Boat, která ve své tvorbě propojuje světy elektronické a akustické hudby.

 

Soudě podle názvu, mohli by být Cloud Boat třeba kapelou vzývající psychedelii 60. let nebo bezstarostné discotřeštění let 70. Ve skutečnosti má jejich hudba k obojímu na hony daleko. Vznikla na půdorysu britské bass music, který však dvojice tvořená Tomem Clarkem a Samem Rickettsem důkladně překopala k obrazu svému a doplnila o prvky folkového písničkářství. Loni Cloud Boat debutovali albem Book Of Hours. Vyšlo u věhlasného labelu Apollo Recordings (vydávali tu například Aphex Twin nebo Biosphere) a kapele vyneslo status jednoho z nejzajímavějších nových jmen plus mínus elektronické hudby.


Na počátku příběhu Cloud Boat bylo přátelství s Jamesem Blakem. Tím samým, který loni získal snad nejceněnější hudební trofej současnosti zvanou Mercury Music Prize. Blake slyšel několik skladeb, které si Clarke s Rickettsem podomácku nahráli a pozval je jako předkapelu na své turné. To bylo v roce 2010. O rok později si pak skupinu vyhlédli talentscouti belgické značky R & S, pod kterou spadá i zmíněný label Apollo Records. Následovalo vydání dvou singlů a loni v červnu pak došlo i na celé album Book Of Hours.


Název získalo podle populární středověké knihy modliteb, s náboženstvím si ale na Cloud Boat nepřijdete. „Oba jsme hrdí ateisté,“ říká Tom Clarke a dodává: „Nevidím důvod, proč by mi hudba nemohla poskytnout totéž vytržení, jaké někomu přináší víra.“ V rozhovoru pro server Dummymag.com vysvětluje název desky tím, že tak, jako byly modlitební „knihy hodinek“ psány a zdobeny svými majiteli, je i album sbírkou textů a melodií nesoucích otisk osobností svých autorů.


Dubstepový rytmus úvodní skladby Lions On The Beach tu střídají melancholické neofolkové balady, v nichž se potkává Clarkův skorogospelový zpěv s Rickettsovou zálibou v kytarových efektech a dalších elektronických vychytávkách. Rytmiku občas ozvláštní nahrávky reálných zvuků, jako je chrastění nákupního vozíku, bez patřičné legendy si toho ale často ani nevšimnete. Tom Clarke tvrdí, že podobné věci dodávají skladbám tvář a ty pak znějí víc organicky. „Pokaždé se v naší hudbě snažíme o totéž – o skloubení elektronické hudby s přirozeným vyjádřením určité nálady nebo pocitu,“ říká.
Vzhledem k vyzrálosti jejich debutu je jen těžko uvěřitelné, že Cloud Boat vznikli teprve začátkem této dekády. Clarka s Rickettsem však pojí dlouholeté přátelství, které se datuje do dob jejich společného studia na střední škole. Tehdy spolu působili v metalové kapele a nic nenasvědčovalo tomu, že jednou budou velebeni kvůli úplně jiné hudbě. Rickettse po této stránce zásadně ovlivnil až odchod na univerzitu a s tím související objev dubstepu. „Během dospívání mě elektronická hudba nezajímala, ani jsem se jí nesnažil porozumět. Najednou jsem se octnul mimo domov a úplně mě pohltila klubová kultura, ke které patřila i tahle temná, introspektivní hudba,“ vzpomíná Ricketts na dobu, kdy o víkendech navštěvoval vyhlášené londýnské parties jako DMZ a FWD>>.


Ozvuky tohoto období jsou v tvorbě Cloud Boat znát dodnes a tvoří jednu z vrstev hudebního vesmíru alba Book Of Hours. V těchto dnech už existují plány na vydání jeho následovníka, který by měl spatřit světlo světa někdy koncem roku. Do té doby ještě o Cloud Boat určitě uslyšíme a o tom, že to bude jen v dobrém, nemůže být pochyb. Aktuálně je kapelu možné zachytit na evropském turné, v rámci které dojde i na Prahu. Můžete se tak na vlastní uši přesvědčit, jestli měl James Blake ve volbě svých chráněnců šťastnou ruku.

 

Cloud Boat vystoupí v sobotu 1. března v pražské kavárně Potrvá spolu s předkapelami post-hudba a Malpas.


Komentáře