Jak vybírat v kalendáři
SKRÝT KALENDÁŘ
ZOBRAZIT KALENDÁŘ

Daniel Barták: Chceme lidi bavit a pozitivně naladit

/ Houser.cz, 09.05.2011

Kapela Musicdan je na světě od roku 2009 a jejích příznivců prý velmi výrazně přibývá. Je to hudebním stylem? Je to touhou po něčem novém? Zeptali jsme se na to zakladatele této kapely a zároveň autora jejího repertoáru Daniela Bartáka (1980).


Hlavní náplní jeho dnů je totiž nyní kromě zpívání a hraní i psaní hudby a anglických textů pro kapelu Musicdan. K vidění a slyšení v klubu Limonádový Joe již 12. května od 21:00 hod.


Na čem všem pracujete?
Zase jsem šel spát v půl šesté, dodělával jsem pro kapelu jednu novou věc, zároveň pracuji na muzikálu pro jihokorejský Soul – do jejich státní opery. Bude to velký projekt, do kterého dělám hudební aranžmá, což je můj momentální denní chlebíček. Také mám spoustu jiných aktivit, jako je třeba účinkování v Baronu Prášilovi v Gubernii, či v Katovi Mydlářovi na Broadwayi, ale ve skutečnosti teď potřebuju hlavně zapracovat na kapele Musicdan...


Čím byste nalákal na koncert skupiny Musicdan někoho, kdo vůbec neví o co jde?
V dnešní době je těžké někoho nalákat na cokoli, a pokud člověk nechce být součástí mediálních či bulvárních metod, není potom jednoduché, aby vás lidi začali jakýmkoli způsobem vnímat. Prosadit se je těžké. Nebojím se ale říct, že to, co děláme s kapelou, je projekt, který stojí za pozornost už jen tím, že je to vlastně vyplněná mezera na naší hudební scéně. Je to hudba, se kterou se tady moc často nesetkáte.


A styl?
Specifický. Kapela je založená na písních zpívaných v angličtině a styl je inspirovaný USA. Kdybych to měl popsat, tak je to pop-jazz-r&b, ale je to celkem těžké škatulkovat, jelikož si lidé pod tím vždy neomylně představí něco trochu jiného, než to je. Pokud by se někdo chtěl zorientovat, stačí zavítat na naše stránky – musicdan.cz a pustit si nějakou ukázku, aby si udělali představu, co tím básník chtěl říci.


Bude koncert 12. května v Limonádníkovi něčím výjimečný?
Tento koncert nebude ničím netypický. Je to pravidelná akce v Limonádovém Joeovi, na kterou bychom vás ale rádi pozvali, pokud budete mít chuť strávit příjemný slunný večer pod otevřenou střechou. Také bychom rádi expandovali i do jiných klubů, ale to je teprve v jednání. Jinak nutno říct, že kapela Musicdan má 6 členů. Bicí: Pavel Fišar, basa: Franta Raba, kytara: Ján Tulenko, sbor: Gábina Urbánková a Alena Průchová, a já jedu klávesy a zpěv. Máme v repertoáru zatím něco okolo 22 písní.


V angličtině?
Ano, studoval jsem nějakou dobu ve Státech nejen angličtinu a valnou většinu všech písní jsem napsal sám.


Amerika vás hodně ovlivnila?
Ano. Nerad bych znevažoval tuzemskou muziku, nicméně v USA jsou přece jen co se muziky a filmu týče někde hodně jinde než my. A jestli má člověk někde čerpat inspiraci, náladu, či atmosféru, tak proč ne tam. I muzika je tam pozitivní zvláštním způsobem, je jí tam hodně, je dobrá a bylo by zvláštní, abych jí nebyl ovlivněn, jelikož tam docela často jezdím.


V Americe také děláte muziku?
Ano, i tam. Mám tam kamaráda Anthonyho, který kromě toho, že je vynikající zpěvák, klávesák, točí desky, živě vystupuje atd., tak mi občas také pomáhá s korekturou mých textů. Já mu zase na oplátku pomáhám s muzikou, dokonce jsem mu pár věcí zaranžoval i složil.


Kde se vidíte s vaší kapelou za deset let?
Všichni jsme do té kapely šli s tím, že to děláme pro radost. Na uživení to není. Všichni v kapele jsou dost vytížení a hodně dobří muzikanti, studioví hráči, dlouholetí profíci. Řekli jsme si, že to budeme dělat, jak nejlépe to půjde. A dál? Uvidíme. Cíl naší kapely je lidi bavit a snažit se aby se jim naše muzika líbila a bylo jim s ní dobře. Máme proto v plánu CD musicdan, které bych chtěl připravit k vydání do konce roku 2011.


Nějakou veselou americkou historku máte?
To mám, ale americká je jen částečně. S Anthonym skládáme a pracujeme přes Skype. Píšeme písničky on-line pro různé projekty už pár let, ale naživo jsme se ještě nikdy v životě neviděli. Přestože jsem zrovna v USA i já, tak si i tam voláme přes Skype třeba tři hodiny, povídáme a pracujeme.


Kdo z vás ponocuje a kdo to má ve dne?
Oba jsme na tom stejně. On také extrémně ponocuje, ale to je tou prací. To máte tak: Když je múza, je nutné toho využít a dělat teď hned, ať je to, kdy chce. Dokud má člověk sílu. Když se tahle práce hned nedodělá, je to většinou k ničemu, nebo se nedodělá vůbec.


Píšete si všechnu hudbu i texty sám?
Tak z 80 % ano. Zhruba tři texty mi napsal zase ještě jiný kamarád z Ameriky. A dvě písně, teď mám na mysli hudbu, mi napsal můj otec (pozn. red.: významný skladatel filmové hudby Zdeněk Barták).


Z jakých lidí se rekrutují posluchači vaší kapely?
Dá se takřka říci, že skoro všech věkových kategorií – to je dané tím stylem, který hrajeme, je to líbivá muzika. Při koncertě mi jde v neposlední řadě o správnou atmosféru. Dejte si pití, poslouchejte nebo si povídejte, hlavně buďte dobře a pozitivně naladěni. A funguje to, lidi od kterých bych to nikdy nečekal, kteří poslouchají třeba i metal, techno, house nebo hiphop, tak když nás slyšeli, kupodivu trousili pochvaly a ne jednou. To cítím jako největší odměnu nás všech.


Komentáře