Jak vybírat v kalendáři
SKRÝT KALENDÁŘ
ZOBRAZIT KALENDÁŘ

Ilon Leichtová: Deskou Cross Country jsem si splnila sen

/ Houser.cz, 10.08.2011

Ilon Leichtová zpěvačka, baskytaristka, motorkářka, doposud známá především v bluegrassových kruzích, představuje svoji první sólovou desku Cross Country, na které poukazuje zcela novým pohledem na country styl. Rockovější, soulovější, melodičtější, více "americké" takové je country v podání nadané Ilon Leichtové.


Jak se vůbec mladá žena dostala ke country. Začalo to třeba už v dětství, u táboráku s kytarou?
Country koresponduje s mým naturelem. Od 5 let hraji na klavír a zpívám odjakživa, aktivně s bluegrassovou kapelou hraji 15 let. Když jsem potkala svého producenta Jirku Maška, zrodila se myšlenka, že bychom mohli společně vytvořit desku, která nebude úplně country, ale bude se křížit s jinými žánry.


Proto country ve vašem pojetí není zrovna to klasické, pod kterých si většina z nás představí evergreeny Michala Tučného?
Žánry se v dnešní době hodně prolínají a vzájemně ovlivňují, už se neberou jako čisté styly, což je, myslím, jedině k dobru věci. Country v mém pojetí obsahuje prvky žánrů jako jsou rock, blues, irish music, soul a šanson i trochu folku. Můj producent Jirka Mašek má naposlouchané obrovské množství muziky a je schopen toho využít. Takže v čem vidět problém?


Nemyslíte si , že je v dnešní době bráno country jako out záležitost?
V mém pojetí nikoliv, děláme to moderně, náš skvělý přítel Petr Kocman má heslo "country je všechno, co se mi líbí". A tak nějak to máme my taky. Hodně se inspirujeme zahraničím, například americké country je tomu, co děláme, asi nejpodobnější.


Proč vás inspirovalo právě americké country, a ne to naše "táborákové"?
Vidím rozdíl pouze v rodném jazyce. České country se v táborákové pouze mění, ale i to má své kouzlo… Když písnička zlidoví, znamená to, že je dobrá... Ale původní písně třeba Pavla Bobka, Roberta Křesťana, Michla Tučného nebo Věry Martinové jsou přece skvělé... ale je to klasika, my se teď snažíme o soudobější výraz.


V čem je tedy Cross Country jiné, jak sama říkáte soudobější? Vydáváte první desku, co tedy můžeme očekávat?
Jiná je určitě v tom, že se nesnažíme zařadit do kolonky country. S kapelou si neděláme starosti s tím, co je to za styl, který hrajeme. Žánry křížíme podle toho, jak se nám to zrovna hodí. Snažili jsme se točit desku tak, aby nebyla tak snadno s něčím srovnatelná, kříží se tradiční prvky se zcela soudobými přístupy. Cítíme pokoru k těm, co s country muzikou začali, ale chceme ji obohatit o svůj vlastní názor.


Jaký styl tedy na desce převládá, můžeme se tedy vůbec bavit o country?
Převládá country s určitými prvky rocku, ale jsou tam i dvě velmi intimní věci, které lze nejspíš označit jako takové folkovější šansony.


Mohla byste desku trochu blíže charakterizovat?
Myslím, že budou posluchači docela překvapeni, jsem na ní trochu jiná než jakou mě doposud znali z kapely BlueGate. Deska je specifická melodičností, aranžemi, texty, muzikantskou vyzrálostí, výrazem interpreta, to celé podtrženo mou skromností. (smích)


Deska se jmenuje Cross Country? Má pro vás její název nějaký hlubší smysl?
Já vidím hlubší smysl spíš v jejím obsahu než v názvu. Názvem jsme chtěli poukázat na to, že se nejedná o čisté country, ale právě o křížení country s jinými styly.

 

Jak deska vznikala? Jak dlouho jste na ní pracovali?
Potkala jsem se s producentem a většinovým autorem Jirkou Maškem a slovo dalo slovo a rozhodli jsme se spolu tuhle desku, po které jsme oba toužili, zrealizovat. Deska vznikala v naprostém klidu a pohodě, spontánně a přirozeně. Pracovali jsme na ní v Jirkově venkovském studiu zhruba rok a půl a užívali jsme si, jak se to rodí a vyvíjí. Setkali jsme se s mnoha neuvěřitelně talentovanými lidmi, například s Ondřejem Brzobohatým, Lubošem Malinou, Davidem Landštofem, Ondřejem Kabrnou a mnoha dalšími…Ta sestava, která tuto desku nahrála, je vlastně takový dream band.


Mohla byste přiblížit jednotlivé písně z desky?
Převážnou většinu otextoval zmiňovaný Jirka Mašek, řečený George, díky přetlaku, co se v něm za ta léta, kdy v roli zvukaře za mixpultem odpočíval od aktivního muzikantství, nahromadil. On je zároveň i producentem, hráčem na basovou kytaru a aranžérem. Český text na píseň Dolly Partonové Jolene pro mě napsal Ondřej Ládek alias Xindl X, jemuž George točil, produkoval  a vydával jeho debutové album Návod ke čtení manuálu. Dál je na desce autorská píseň Klaun, kterou mi napsal Míša Leicht a několik převzatých písní s českými texty, třeba od našeho kytaristy Petra Havrdy nebo stará krásná věc Tam v Ghettu, kterou zpíval Elvis Presley, u nás s textem Františka Novotného.


Na desce zpíváte v češtině. Některé písně jsou však převzaté, proč jste tedy nezvolila angličtinu?
Deska je celá v češtině, kromě písně Jolene, ta se objeví v obou verzích, české i v té původní anglické. Jolene v originále hrajeme s kapelou už několik let…je to hit. A  když ji Ondra Ládek slyšel ve studiu, řekl, že by to chtělo český text a George řekl, tak ho napiš. A já za sebe musím říct, že až neuvěřitelně dobře se mi zpívá, nečekala jsem, že přejít z angličtiny, kterou mám zažitou, do češtiny bude tak přirozené. Ondřej prostě umí psát.


Pro jaké posluchače je deska Cross Country určena?
Budu moc ráda, když si mojí desku poslechne co nejširší spektrum posluchačů, samozřejmě to není úplný mainstream, ale pro úzký okruh to rozhodně také není.


Plánujete Cross Country představit v rámci turné?
V nejbližší době začíná kapela zkoušet, začneme hrát v polovině prázdnin a budeme pokračovat dál od festivalů ke koncertní činnosti. Pokud by nás chtěli posluchači vidět naživo, křest desky je plánován na 27. srpna na festivalu v Modleticích u Prahy, křtít se bude ještě na několika dalších festivalech, ale hlavní vlnu hraní plánujeme na rok 2012.


Víc než jako zpěvačka country působíte jako drsná rockerka, je to záměr, nebo je to vaše přirozená image?
Nikdy jsem si na nic nehrála, to vážně nemám ráda. Má image je odrazem mé duše.


Dokonce jsem se dozvěděla, že jste vášnivá motorkářka. Trochu zvláštní koníček pro ženu?
To si rozhodně nemyslím. U mě je to věc svobody, ten pocit se nedá nahradit.


V kapele jste jediná žena, berete to jako výhodu či nevýhodu. S vytvářením respektu, předpokládám, problémy nemáte?
Jsem zvyklá na to, že jsem většinou v kapele mezi chlapama jediná ženská. Je sice pravda, vytváření respektu mi nikdy problém nedělalo, ale na druhou stranu zastávám názor, že jsme všichni na jedné lodi a tudíž máme všichni stejnou zodpovědnost za výsledek a i výhody z něj vyplývající.


Co byste chtěla do českého country svou osobností vnést?
Nemám ambice svou osobou do country něco vnášet, jen chci lidem zprostředkovat svou muziku, své prožitky, tak jak country, a nejen to, pociťuji já. Jsem sama zvědavá, kam mě nakonec posluchači zařadí. V jakém hudební pytli nakonec skončím.


Máte svůj hudební vzor, kterému byste se chtěla vyrovnat?
Mým vzorem jsou všichni lidé, kteří dělají svou práci dobře a to nejen v muzice. Tato deska je udělaná s obrovskou pečlivostí a pokorou. Mám ráda, když se věci dělají pořádně...


Komentáře