Jak vybírat v kalendáři
SKRÝT KALENDÁŘ
ZOBRAZIT KALENDÁŘ

Lovci hlav

/ Houser.cz, 10.11.2011

Ve Skandinávii se píší kvalitní detektivky a v poslední době z toho čím dál tím víc těží i severský film. Posledním příkladem je adaptace jedné z nejnovějších knih Lovci hlav po celém světě populárního norského autora Joa Nesboa.

 

Nikdy nevíš, jestli po tobě nejdou
Hrdinou filmu je tedy sto šedesát osm centimetrů vysoký (ano, v tomto filmu je to opravdu důležité) Roger Brown pracující pro personální agenturu coby vyhledávač kandidátů na pozice ve vysokém managementu firem. To je ale jen jeho veřejná tvář, má totiž trochu komplex ze své výšky, bojí se, že by ho jeho krásná, vysoká blond přítelkyně opustila, kdyby ji neustále nezásoboval drahými dárky.


Ale to něco stojí a ze svého platu by to Roger neutáhl, a tak si potají „přivydělává" i coby lupič cenných uměleckých děl, které nic netušícím majitelům vyměňuje za bezcenné reprodukce. A i v tomto ohledu je profesionál, policie je na něj krátká. A když se mu naskytne příležitost ukrást velmi cenný a dlouhou dobu ztracený Rubensův obraz, vidí to jako příležitost, jak se zajistit na celý život.

 

Jeho přítelkyně ale touží po dítěti, a to je jediná věc, kterou jí Roger zatím nechce dát. I to nakonec sehraje svou roli v tom, že se nic netušící Roger ocitne uprostřed komplotu, který na něj nastražila firma podnikající v oboru technologie GPS. V cestě mu tak stojí všeho schopný psychopat a navíc i potenciální sok – Clas Greve (Nikolaj Coster-Waldau), do kterého se jeho přítelkyně trochu zakouká.

 

Ve víru žánrů
Výsledkem je film těžící hlavně z výborně obsazeného ambivalentního hrdiny a neočekávaných zvratů. Jistá ambivalence je přítomna už v samotném názvu filmu Lovci hlav. Headhunter neboli vyhledávač talentů, což znamená v hantýrce personálních agentur pozici, která se zaměřuje na aktivní vyhledávání středního a vyššího managementu, se totiž změní v doslovné pojmenování – a jde skutečně o život.

 

Žánrově je film vírem, který nasál postupy od dramatu přes thriller až po heist, a dokonce i melodrama. Lovci hlav šlapou po většinu přiměřené stopáže jako dobře promazaný stroj s pečlivě budovaným napětím a falešnými stopami, které diváka často zavádí na slepé koleje, aby pak přišel o to překvapivější zvrat. Vlastně až do poslední chvíle si v případě Lovců hlav nemůžete být ničím zcela jisti.


Severský Walken: Hennie
Jistě, filmu by se dalo leccos vyčíst, třeba pár nelogičností, které se týkají fungování údajně speciálního neodstranitelného gelu, který slouží k zaměření hledaných osob pomocí GPS, nebo toho, proč má Roger Brown v poslední scéně na hlavě opět svou hustou kštici, když se těsně před tím oholil.

 

Také režie a kamera je místy ne zrovna příliš ambiciózní (jako kdybyste se dívali na nadprůměrný krimi seriál v televizi), ale to naštěstí ve finále převálcují soustředěné herecké výkony (hlavně ten Aksela Hennieho, jenž má v sobě cosi z uhrančivosti Christophera Walkena), slušný spád a solidní budování napětí, ale hlavně dobře napsaný příběh, který se v závěru až pohádkově zacyklí.


Komentáře