Jak vybírat v kalendáři
SKRÝT KALENDÁŘ
ZOBRAZIT KALENDÁŘ

SLOUPEK: Lukáš Pavlásek o podzimu

/ Houser.cz, 20.10.2013

Každý rok už od dětství, jak přijde podzim a jak ve vzduchu cítím závan toho chladného počasí, mám chuť obvolat naší starou dobrou chlapeckou partu, vzít baterku, kápezetku a švihadlo a vyrazit za parádním dobrodružstvím do temných stínadelských uliček. Stará parta má ale svoje práce, kariéry a rodiny a už se hochům jaksi nechce běhat po ulicích Starého Města a kreslit křídou na zeď siluetu ježka v kleci.


Tak si nakonec alespoň postavím v pokoji u topení bunkr z peřin a zalezu si do něj spolu se sáčkem piškotů a čajem a otevřu Záhadu hlavolamu, a po ní i zbytek té stínadelské trilogie Stínadla se bouří  a Tajemství velkého Vonta. Jak se totiž objeví vůně žlutavého listí a vítr přinese stíny a melanchonii, tak mi před očima naskočí ten děsivý obraz starého Mažňáka umírajícího v posteli, nad nímž se vznáší přízrak mrtvého Jana Tleskače, který se nalokal krysí vody ve stoce svatojakubského kostela. Obrázek od doktora Fischera z prvního vydání Záhady hlavolamu, přesně tak jak mě chodíval strašit celé dětství. Tak to je moje každoroční podzimní literatura. A když se pak blíží jaro, čtu Foglarův Když duben přichází.


Komentáře