Jak vybírat v kalendáři
SKRÝT KALENDÁŘ
ZOBRAZIT KALENDÁŘ

Hunger Games - Vybíjená pro Twilight generaci

/ Iva Přivřelová, 23.03.2012

Dystopická sci-fi o zvrácené reality show se spokojila s nevýbojnou verzí své komerčně úspěšné předlohy od Suzanne Collins.

 

Po konci filmové série o Harry Potterovi a s blížícím se koncem Twilight ságy se s Hunger Games počítá jako s novým fenoménem pro mladé, který svůj knižní úspěch znásobí a doplní i o ten filmový. Generace, která vyrostla s čaroději bojujícími za vítězství dobra, prožila pubertu s upíry bojujícími proti vlkodlakům, tak teď může dospět s drsným příběhem z totalitního světa, kde se musí navzájem vraždit teenageři. V reality show, kterou si vládnoucí Kapitol udržuje poslušnost svých dvanácti krajů.


Mohla by z toho být společenská, dokonce i politická alegorie. Jako často v Hollywoodu, výsledek si ale vybral tu nejschůdnější cestu k divákům. Zvrácený svět, v němž se dekadence vyjadřuje přepjatou módou s nacistickými detaily a římskými jmény, zůstává v pozadí, a s ním i kritika toho našeho. Příběh se věnuje hlavně úsilí hlavní hrdinky Katniss o přežití ve vražedné hře a jejímu vztahu s Peetou, kolegou z jejího kraje.

 

Příprava na milostný trojúhelník
Stejně jako Twilight i Hunger Games jsou zaměřené víc na holky. Těm nabízí vzor v podobě schopné akční ženy (sympatická Jennifer Lawrence, která si nemluvnou tvrdou divoženku s úspěchem vyzkoušela už ve Winter´s Bone) a dva pohledné zamilované chlapce. Nadcházející milostný trojúhelník by měl komplikovat fakt, že Katniss a Peeta svůj vztah využívají i k získání sympatií veřejnosti sledující s cynickým nadšením Hladové hry. Když se ovšem tato veřejnost scvrkla na bohémského mentora „našeho“ týmu (Woody Harrelson), pak ani tohle téma nemůže být pořádně rozehráno. A Hunger Games se tak z větší části omezují přesně na onu zábavnou thrillerovou show z názvu – na sledování krvavé vybíjené plné pastí, jejíž napínavost poněkud snižuje předpoklad, že v prvním díle trilogie nejspíš nedojde k neočekávaným úmrtím.

 

Aspoň trocha syrovosti
Hry, zbytečně dlouhé skoro dvě a půl hodiny, jsou nicméně aspoň zajímavě zběsile natočeny, často ruční kamerou. Gary Ross (Městečko Pleasantville) a jeho kameraman a střihači se snaží co nejvíc přiblížit úhlu pohledu Katniss a jejímu duševnímu i zdravotnímu stavu. Až film aspoň vizuálně nevypadá jako klasický hollywoodský blockbuster, když už ho tak moc připomíná svým scénářem.


Komentáře