Jak vybírat v kalendáři
SKRÝT KALENDÁŘ
ZOBRAZIT KALENDÁŘ

Konečná uprostřed cesty - Umírání uprostřed života

/ Iva Přivřelová, 22.04.2012

Film o posledních měsících života otce rodiny není ani nesnesitelná depka, ani sentimentální doják.

 

Letošní host Febiofestu Andreas Dresen, který během své uznávané kariéry zaujal třeba věcným portrétem erotického vztahu dvou důchodců v Sedmém nebi, se svých témat nebojí. Ačkoliv sledování člověka, jemuž lékař sdělí zdrcující novinu o zhoubném rakovinovém nádoru, není ojedinělý námět, Dresen k němu dokázal přistoupit tak, abychom toto umírání chtěli dál sledovat.


Trať posledních měsíců života jistého Franka Langa je jasně daná. Začne detailem na jeho tvář v ordinaci lékaře, který bolestně i lehce úsměvně nedokáže říct nepříjemné věci na plno. Pak je třeba sdělit zprávu dětem, rodičům, následují známé fáze jako hněv a zoufalství, než se Frankův stav natolik zhorší, že bude potřebovat péči jako ochablé dítě s nepředvídatelnými záchvaty.


Realistické i důstojné
Žádný zázračný lék nikoho nevysvobodí, malým zázrakem ale je, že režisér svůj film podává s takovou důstojností, přirozeností, soucitem a zároveň vytrvalostí, který před ničím neuhýbá. Že proti slábnoucímu člověku staví silnou manželku, která se o něj stará, nejlépe jak může. Tím dokáže být srdcervoucí, aniž by byl sentimentální. A umí protáhnout diváka vším, čím prochází rodina umírajícího a nezanechat ho na pokraji deprese. Tohle je film o smrti, v němž život jde dál, se všemi těžkostmi, smutky i radostmi. „Musím jít na trénink,“ zní poslední věta pronesená dcerou právě zemřelého, kterou neříká proto, že by jí na ničem už nezáleželo. Naopak.

 

Tichý pozorovatel
Dresenovu pozici tichého pozorovatele podporuje i absence filmové hudby.  O to víc vynikají dvě svižné scény za doprovodu písně Love and Mercy, nejšťastnější okamžiky filmu, po nichž opět následuje návrat do ticha. Prostý realismus výrazně nenarušuje ani několik Frankových halucinací, s nimiž vnímá svou nemoc, i když by se vyprávění obešlo i bez nich. Jako obvykle si režisér vybral i velmi přirozené obsazení a celkové uvěřitelnosti a upřímnosti snímku určitě pomohlo, že Dresen svou novinku natáčel za pomocí improvizace herců.


Komentáře