Jak vybírat v kalendáři
SKRÝT KALENDÁŘ
ZOBRAZIT KALENDÁŘ

Lorax - Chraňte stromy pro chlupáče

/ Iva Přivřelová, 14.03.2012

Psychedelicky barevný animák o umělém světě, z něhož emigrovali všichni roztomilí medvídci, servíruje chvályhodné ekologické poučky s příchutí marshmallow.

 

Na rozdíl od amerických dětí, ty české na příbězích dobromyslně poučujícího Dr. Seusse nevyrostly. Ale Hollywood je dnes globální médium, a tak je znají aspoň z filmů. Z toho o velkém slonovi Hortonovi, který slyšel maličké Kdovíky, nebo z toho o Grinchovi, co chtěl mírumilovným Kdovíkům zničit Vánoce. Zatímco Kdovíkov byl v těchto filmech poměrně idylické místo, Vševes z Loraxe je naopak noční můra všech ekologických aktivistů. Všude továrny, umělé jídlo, bezpečnostní kamery a nafukovací zeleň. Město ovládá mužíček, který zbohatl na prodeji čistého vzduchu. Žije tam ale taky jedna vlasatá dospívající dívka, pro níž by její soused Ted udělal cokoliv. Třeba i vyzvěděl tajemství o opravdových stromech od podivného samotáře, který bydlí v měsíční krajině za městem.

 

Dva hrdinové, dva příběhy
Příběh Teda a umělé společnosti, jejíž zrůdnost nikomu nebere úsměv ani píseň ze rtů, protože si ji nikdo neuvědomuje, pak začne přerušovat vyprávění samotáře Jendoráze o tom, jak takové město vůbec vzniklo. A hned si získá hlavní slovo. Na rozdíl od přeplácaného, hektického umělotína, Jednorázův svět začíná na paloučku plném chlupatých stromů ve tvaru lízátek, obývaného chlupatými medvídky akrobaty, obojživelnými zpívajícími rybičkami a šťastně prostoduchými kachnami. Na rozdíl od Tedova dobrodružství, v němž bude chlapec očekávatelně čelit iritujícímu vzduchovému mini-magnátovi, druhý jednoduchý příběh se vyžívá v různých roztomilých detailech a malých nápadech a vtípcích. A zatímco u Teda jsou karty s charaktery jasně rozdané, smutný Jednoráz se stal padouchem svého osudu sám. Když začal ty kouzelné stromy kácet.

 

Krásně barevné a měkoučké
Lorax veršuje jen na chviličku na úvod, ale Dr. Seuss se v něm ozývá aspoň v tom zřetelném morálním poselství mířícím proti příliš hamižné, konzumní a nevšímavé společnosti, které se od roku 1971, kdy Lorax vyšel jako kniha, ani nemusí moc upravovat. Vzhledem k tomu, že je zabalená do měkoučkého cukrkandlového až psychedelicky barevného obalu, a každou chvíli tu něco skáče, letí a jinak se hýbe, dětem by tato lekce měla chutnat. Dospělí možná krátce zapochybují, jestli se k takové ekologické pohádce hodí multiplex a popcorn a proč ji na závěr doprovází zrovna synteticky znějící pop produkt zpívaný Ester Dean (a kupodivu ne dvěma hvězdičkami z originálního dabingu, Taylor Swift a Zacem Efronem). Ale nejdřív ocení velmi dobrou animaci, na níž dohlíželi tvůrci Já padouch ze studia Illumination Entertainment, i další posun ve využití 3D.


Komentáře