Jak vybírat v kalendáři
SKRÝT KALENDÁŘ
ZOBRAZIT KALENDÁŘ

Zrození planety opic

/ Jan Molina, 12.08.2011

Remake kultovní klasiky ukazuje jak to vše začalo, a to mnohem lépe, než jsme po těch všech pokusech už doufali. James Franco a Andy Serkis stojí u zrození Planety opic a pokoření lidské rasy.

 

Lidí, jejichž domácí mazlíčci jsou inteligentnější než oni sami, znám relativně dost. U Willa Rodmana (James Franco) by se to ale mohlo zdát těžší už jen vzhledem k faktu, že se živí jakožto vědec vyvíjející lék proti Alzheimerově chorobě, navíc se silným motivem, jímž je záchrana vlastního otce. Testování léku na šimpanzech přineslo slibné výsledky, ale i vedlejší účinky, a celý projekt tak musel být ukončen. Životní snaha se Willovi rozplynula před očima a s ní i šance na otcovo uzdravení. Oběma však nyní nečekaně do života vstupuje čerstvě narozený šimpanzí kluk Caesar, jehož matku mu před malou chvílí zastřelila ochranka výzkumného centra během její snahy o ochranu mláděte. Caesar každým dnem prokazuje rostoucí inteligenci a Willovi je více než jasné, že jde o výsledek jeho léku. Začne tedy Caesara tajně dopovat, až šimpanzův mozek začne pracovat mnohem účiněji, než kdokoliv předpokládal. Ve snaze zachránit svého otce tak Will neúmyslně posunul běh evoluce směrem, který brzy vyhubí lidskou rasu.


ZROZENÍ KONCE
Jaký výsledek měla Caesarova vzpoura proti lidem, kteří mu zavraždili matku a jeho zavřeli do vězení pro opice, jsme mohli vidět už před třiatřiceti lety ve filmu Franklina J. Schaffnera (1968) a od té doby už několikrát v různých podobách. Vždy šlo převážně o akční sci-fi, ať už to byly snímky Do vnitra Planety opic (1970), Útěk z Planety opic (1971), Dobití Planety opic (1972), Kult Planety opic (1991) nebo třeba Burtonovu Planetu opic z roku 2001. Režisér Rupert Wyatt tentokrát šel spíše cestou emocí, aby ukázal, že za všemi těmy filmy plnými akce je malý šimpanz, který byl prostě jen příliž inletigentní, než aby si nechal líbit týrání a ponižování, a aby toleroval zabití vlastní matky. Což ovšem neznamená, že by zde bylo málo akčních scén. Těch tu máme více než dost, takže Zrození Planety opic nemá jediné nudné místo. Fanoušky starších kousků jistě potěží všudypřítomné náznaky, jakými jsou třeba novinové titulky, televezní reklamy či jméno jedné z postav – Dodge Landon, což jsou jména obou astronautů z původní Planety opic.

 

HEREC MNOHA TVÁŘÍ
Co ale rozhodně Zrození Planety opic odlišuje od předchozích snímků, je použití efektů k digitalizaci šimpanzů. Konec lidí v opičích maskách, přichází všemi milovaný Andy Serkis! Ano, úžasný herec, kterého však většinou nevidíme, a když už, tak jen v modrých elasťákách posetých hromadou senzorů, je zpět, aby po oživení Gluma či King Konga přivedl na svět šimpanze Caesara a započal tak revoluci. Serkinsův talent už klasicky doplňuje talent a práce společnosti Weta Digital, bez niž by výsledek nikdy nebyl tak bezchybný, jakým je. „U Zrození Planety opic jsme měli náročnější úkol, protože jsme museli vytvořit dokonale věrný obraz současného San Francisca a do něj vyslat co nejreálněji vypadající opice. Vše muselo být dokonalé, každou odchylku by nám diváci vytkli,“ říká supervizor Weta Digital, Joe Letteri. Výsledek je rozhodně výborný. Serkisova mimika a opičí pohyby spolu s praci Weta animátorů dala vzniknout příběhu o citech a vnímání mladého šimpanze, který povstal proti lidské nadvládě a shromáždil vlastní vojsko pomsty. No a já teď konečně chápu jak to máma myslela, když mi říkala, že jsem „chytrej jak opice“.


Komentáře