Jak vybírat v kalendáři
SKRÝT KALENDÁŘ
ZOBRAZIT KALENDÁŘ

A Banquet: Chtěli bychom hrát třeba i pětkrát v týdnu

/ Jiří Hradecký, 27.06.2011

Nových českých kapel, které by se daly označit jako výjimečné, je u nás stále tolik, jako toho pověstného šafránu. Vždy mám však velikou radost, když české publikum přijme a ocení skupiny, které se nebojí vybočit z linie hezké české písničky a dělají si muziku po svém.


Z části je to tak i u mladé kapely A Banquet, která bortí hranice českého popíku, ale bohužel není stále oceněna, jak by si zasloužila. Na rozhovoru jsem se sešel s kompletní sestavou, tedy se zpěvákem, kytaristou a klávesistou Mathieuem, basákem a klávesistou Michalem a bubeníkem Richardem.


Nějakou dobu vás už sleduji, ale až teď jsem se snažil o vás zjistit něco bližšího. Nicméně jsem nebyl moc úspěšný, nikde jsem nedohledal, odkud jste a podobně...
Mathieu: My tyhle informace nikde moc nezmiňujeme... Kapela jsme pražská, i když nikdo původně z Prahy nejsme, ale máme to tu moc rádi a teď už tu žijeme.

 

Takto pohromadě jste spolu vlastně jak dlouho?
Mathieu: Za oficiální vznik považujeme říjen 2009, kdy se ke mně a Michaelovi přidal Richard, takže fungujeme něco přes rok a půl.
Od doby, kdy jste vznikli, jste odehráli spoustu koncertů. I v současné době jedete šňůru, která je natřískaná koncerty.
Michael: Neřekli bychom, že je natřískaná. Hrajeme dvakrát, někdy třikrát v týdnu, ale zvládli bychom hrát i pětkrát. To bychom asi potom označili za „natřískané“ turné. Na naší klubové scéně je zažité, že když jedeš celkově deset koncertů, tak už je to docela dost. My jezdíme kolem pětadvaceti a možná to vypadá, že toho jedeme hodně, ale to záleží na úhlu pohledu.
Mathieu: Jsme jednoduše živá kapela, kterou baví vystupovat a nevadilo by nám hrát i čtyřikrát, pětkrát v týdnu. Pořád máme pocit, že se potřebujeme vyhrávat a získávat nové zkušenosti, a proto se snažíme koncertovat co nejvíc.

 

Když jsem přišel na vaše stránky, překvapilo mě, že jsou v angličtině. Jak to mám chápat?
Mathieu: Ony jsou samozřejmě i v češtině, i když angličtinu máme jako výchozí. Přijde nám to přirozené, protože web považujeme za formu mezinárodní prezentace.
Michael: Když komunikujeme se zahraničními kluby, promotéry, odkazujeme je sem. Zatím jsme mimo Česka a Slovenska hráli ještě v Polsku, ale chceme se samozřejmě dostat dál.
Mathieu: Už od začátku jsme do toho šli s tím, že všichni chceme dělat kapelu naplno, a právě i s větším rozhledem. Živit se tady hudbou našeho stylu jednoduše není reálné, takže logicky míříme i za hranice, je to výzva!

 

Jak jste se vlastně dostali do Polska?
Mathieu: V podstatě to bylo přes Myspace, kde jsme si udělali profil hned jak jsme A Banquet založili. Ozývali se nám fanoušci z Polska, abychom přijeli a nakonec se to teď na jaře konečně povedlo a na podzim se tam plánujeme vrátit. Takže je to díky fanouškům. Obecně nám fanoušci hodně pomáhají, za což jsme hrozně rádi. Jsme snad i malinko pyšní na to, že máme fanoušky, kteří za námi jezdí na 5, 6 koncertů z turné, jak tady, tak na Slovensku a všemožně nás podporují – za to jim patří obrovský dík, opravdu si toho vážíme!

 

Pobavilo mě, že jste odehráli dva koncerty online z obýváku, při kterých jste komunikovali s fanoušky přes Facebook. Zdá se mi, že na všechno jdete jinak, než jsme u nás zvyklí. Podtrhuje to i fakt, že jste vaše EP dali volně ke stažení.  Jak se vám daří realizovat tyhle nápady?
Mathieu: Možností a aplikací je opravdu spousta, důležité je o těch věcech vědět a umět je nějak originálně využít. My máme hodně rádi nová média, a proto s nimi i hodně pracujeme. Baví nás sledovat nové možnosti komunikace a po svém je nějak transformovat, ne je bezmyšlenkovitě přejímat, ale aby to bylo v našem stylu. Co se týče EP a i nového singlu, dali jsme ho zdarma ke stažení za „like“ stránky na Facebooku, což stále platí – na facebook.com/abanquet a postupně jsme nahrávky uvolnili zdarma i na oficiálním webu www.a-banquet.com, to nám přišlo v tu chvíli jako nejlepší varianta, aby se naše hudba co nejvíc rozšířila.

 

Všechno v kapele si děláte, platíte a zařizujete sami. Oslovila vás už nějaká velká hudební firma?
Mathieu: Nám by to strašně pomohlo, kdybychom se nemuseli o všechno starat sami, ale zatím jsme neměli štěstí. Máme problém najít někoho, kdo by byl stejně nadšený jako my a šel do toho opravdu naplno... Ale jestli to bude někdo takový číst, ať se nám určitě ozve!
Michael: Role velkých firem už tady asi skončila. Tyhle společnosti se soustředí na pohrobky z devadesátých let a podobně. Nejsou tady hledači talentů, kteří by posouvali muziku dál.
Mathieu: Je to takový uzavřený kruh několika jmen, skrz který je dost těžké se prosadit. Ty velké společnosti samozřejmě potřebují vydělávat a to jim tady zajistí jen „osvědčená“ jména a pak krátkodobé projekty uměle vytvořené v televizních soutěžích. Prostě to tu funguje na jiných základech než třeba v Anglii, kde je tohle taky, ale zároveň je tam velká poptávka po nových jménech. Tady musíš hrát 10 let, aby sis to „zasloužil“.


Váš nový klip ke skladbě Freeze To Caress, který jste uvedli před nedávnem, jste si také museli zaplatit?
Mathieu: Většinu jsme museli zadotovat sami a díky tomu jsme se dostali do situace, kdy už fakt není z čeho brát, protože všechny kreditky a kontokorenty jsou na dně. Takže mimo managementu sháníme zoufale i sponzory...


Myslím si, že jste v poslední době hodně postoupili a začíná se o vás mluvit. Plánujete třeba vyrazit na letní festivaly?
Mathieu: My bychom to rádi plánovali, ale bohužel to není tak jednoduché.
Michael: Jak jsme mluvili o tom, že za námi nestojí žádná agentura, tak tenhle handicap se projevuje hlavně na festivalech. Agentury mají na smlouvané sloty a případně tam novou kapelu dokážou dostat i na poslední chvíli. Pokud k takovým slotům nemáš přístup, jsi ze hry.
Mathieu: My jsme obepsali a obvolali určitě nejmíň přes sto festivalů už na podzim, ale málokdo se s tebou vůbec baví. Takže máme jen několik menších festivalů, ale i za ty jsme rádi.

 

A co bude dál? Kdy plánujete natočit třeba celou desku?
Mathieu: Hodně teď přemýšlíme, jak budeme pokračovat. Máme určitou vizi, ale teď by bylo ještě příliš brzy říkat něco dogmaticky. Vyřeší se to snad přes léto. Nicméně, realizace té vize bude asi hodně nákladná, takže budeme muset prioritně zase řešit vůbec zafinancování toho všeho...
Michael: Pokud bys chtěl něco konkrétního, v září chceme natočit nový singl, opět s naším producentem Borisem Carloffem, který dělal třeba Sunshine, Kryštof a spoustu dalších. Tahle písnička by možná mohla předznamenávat desku... Nechte se překvapit.


Někde jsem se dočet, že jste definovali váš hudební styl jako futu-roll. Co si pod tímto názvem mám představit?
Michael: Původní záměr pojmenování našeho stylu byl v tom, abychom nemuseli sáhodlouze vyjmenovávat, co vlastně hrajeme, protože nás toho ovlivňuje opravdu hodně. Trošku se to ve finále obrátilo proti nám, protože se nás každý ptá na definici futu-rollu. Je to tedy zastřešení 60´s, 70´s, raných 80´s a nové fresh indie muziky, jednoduše toho, co posloucháme a máme rádi.


Komentáře