Jak vybírat v kalendáři
SKRÝT KALENDÁŘ
ZOBRAZIT KALENDÁŘ

Kay Buriánek: „Pořád jsme tady za exoty“

/ Jiří Hradecký, 25.05.2011

Ikona české alternativy a post-punku – kapela Sunshine – dojela před několika dny svoje turné. To věnovala především své nové desce Karmageddon, která vyšla začátkem května. Další album je opět naprosto jiné, než to předešlé. Na své novince totiž kluci usedli za kytary a uklidnili tempo. Nebyli by to však Sunshine, kdyby něčím nevybočili.

 

Frontmana skupiny Sunshine Kay Buriánka jsme se před nedávnem zeptali na novou desku a současné Sunshine. Mimo jiné v rozhovoru zmínil, jak je na tom dnešní česká hudební scéna.


Vaše nová deska zní, až na finále, hodně melancholicky. Docela zásadní změna od posledního alba. Čím to je?
Nestalo se to nějak programově, že bychom chtěli udělat zrovna takovou desku. Před nedávnem se mě v nějakém rozhovoru pro televizi zeptala moderátorka na podobnou věc, jestli jsme měli nějaký špatný období nebo špatný rok – že jsme natočili takový smutný a melancholický album. Není to tak. Na naší muzice se odráží asi to, co máme nejvíc naposlouchaný – Joy Divison, Cure a podobně. Jsou to kořeny, který se nám jednoduše stále vrací. U téhle desky je ten odér z jmenované muziky ještě větší, protože jsme se rozhodli udělat kytarovou desku. Tentokrát jsme nechtěli dělat nějaký hybrid mezi elektronikou a kytarovou. Proto vznikla taková, jak říkáš, melancholická deska.

 

Melancholická až teda na zmíněné finále…
To je pravda. Někoho to hodně vytáčí, protože čeká nějakou kontinuitu, kterou mi poslední skladbou naprosto rozbouráme. Mě tahle věc moc baví, myslím tím, nabourávat logický postupy.


Všechny vaše desky jsou vlastně dost jiné, jak na to reaguje vaše publikum? Mění se třeba osazenstvo?
Největší fanouškovský převrat přišel z deskou Dreamer. Asi to byla hodně radikální změna, protože jsme v té době nabrali spoustu mladších lidí. Na koncerty chodilo publikum, které se jednoduše bavilo a tancovalo. V globále to ale bereme tak, že se s každým naším novým albem musí fanoušci poprat. Rozhodně neděláme to, co už nám bylo dokonce podsouváno, že naší novou deskou se snažíme přilákat původní publikum. Asi by to šlo, ale k čemu by taková kapela byla…

 

Jak u vás vlastně vypadá skládání muziky. Jste takový ti „šuplíkáři“, co si skladují svoje nápady? Nebo vletíte do studia a nahrajete to, co vás v ten moment napadne.
Vždycky, když se rozhodneme dělat další desku, tak se odráží to, v jaké hudební náladě kapela zrovna je. Možná je to ten důvod, proč jsou naše desky tak rozdílný.

 

Vzpomeneš si, co jsi měl v uších zrovna ty, když se blížilo natáčení Karmageddonu?
(Smích) Asi nejsem ten nejlepší vzorek, protože hodně poslouchám elektro a hiphop. Okrajově si poslechnu nějakou kytarovku.

 

Hiphop? To bych do tebe neřekl…
Ne? Nemám rád takovej ten mainstream hiphop. Asi nejraději mám anglickej hiphop, protože nemá žánrový předsudky a muzikanti si tam dělají co chějí.

 

Novinku jste byli točit v Berlíně. I předchozí natáčení proběhlo tam. Co vás na Berlíně tak láká?
Důvodů, proč nahráváme v Berlíně, to má hned několik. Pro nás je dobré vyjet z města, kde žijeme. Jednoduše je tady až moc rušivých elementů. Například někdo zavolá: „pojď dneska na pivo, nebo na dobrej koncert“. Důvodů, proč pak nepracujeme a nesoustředíme se, je tady prostě mraky. V Berlíně si tyhle rušivý vlivy nepřipouštíme, žijeme ve studiu a pracujeme kdykoliv se nám chce. Dobrý taky je, že studio v Berlíně má náš kamarád, který díky tomu, že je Američan, nám dělá i takovýho supervizora angličtiny. A samozřejmě nesmím zapomenout na to, že Berlín máme moc rádi.


Pomalu s každou novou deskou jste změnili nahrávací společnost. Má to nějaký hlubší důvod?
Žádný zásadní důvod to nemá. Především to má prozaický důvod, a to finance. Je pro nás rozhodující, jaký získáme rozpočet, abychom mohli natáčet tak, jak my přesně chceme.


Ve vydávání a prodeji muziky jste docela progresivní, tím myslím, že jste se objevili například na iTunes. Plánujete něco takového s albem Karmageddon?
V brzké době se má u nás spouštět nový stahovací portál, kde bychom měli být jedni z prvních, kteří se tam objeví. Je to hodně o našich fanoušcích, kteří si už moc nezakládají na fyzických nosičích a jsou zvyklí si muziku stahovat. Ať legálně nebo nelegálně…

 

Ty jsi osobně zastánce „starých“ formátů?
Měl jsem dřív obrovskou sbírku cedéček i vinylů, byl to trochu můj fetiš. Nicméně v téhle době samozřejmě taky stahuju, ale myslím si, že to určitě význam má. Je rozdíl si stáhnout ořezanou mp3 nebo si pustit desku.


Před pár dny jste u nás dojeli turné. Plánujete opět vyrazit za hranice, třeba zase do USA?
Pořád to v nás je a tuhle tendenci z hlavy nepouštíme. Mámě několik důležitých aspektů, myslím tím závazků, proč nemůžeme jen tak odjet. Jen tak už nejde vyjet na dvouměsíční turné po státech, kde v podstatě nic nevyděláš, spíš proděláš. Samozřejmě by bylo super si zahrát v cizině. Nicméně člověk, když něco takového plánuje, tak tam musí mít mediální podporu a booking. Bez toho to prostě nejde. Všechno se však může jednou změnit.


Vždycky jste byli u nás braní jako exoti. Změnila se nějak tahle nálepka?
Určitě ne. Pořád nás tak hodně lidí bere. Asi je to tím, že máme jinou etiku prezentace a značně severoamerickej sound.

 

Etiku prezentace?
Díky tomu, že jsme odehráli docela dost koncertů ve Státech, jsme dostali skvělou školu. Tam prostě musíš srazit paty a být pokornej. Nemůžeš tam na nikoho hrát ramena, protože tam se s tebou nikdo neere. Tady má řada lidí problém, že když je už jen regionálně známej, tak ty lidi rychle zpychnou a většinou pak pohoří.

 

Trochu jsi mi odpověděl na další otázku: Co si myslíš o současné hudební scéně…
Jsme známej tím, že jsem hodně kritickej. Hodně lidí mi to pak vrací a otlouká o hlavu. Nebudu ale lhát o tom, že je tady dvacet výborných kapel. Existuje tady pražská a česká scéna. Myslím si, že ta pražská není dobře postavená. Všichni se tady dobře znají a hodně mezi kapelama migrují. Ve finále se všichni plácají po ramenou, jak jsou dobří. Samozřejmě se tady objevují i kapely, který jsou dobrý. V poslední době cítím dokonce posun, že se tady pomalu začínají objevovat skupiny, který mají smysl. Problém v tom všem je, že si hodně lidí myslí, že je něco špatného se nechat inspirovat i jinde…


Komentáře