Jak vybírat v kalendáři
SKRÝT KALENDÁŘ
ZOBRAZIT KALENDÁŘ

Café Jehuda

/ Mariana Zilynská, 19.07.2010

Jehudova chýše je vyhloubena kousek nad náměstím Míru. Podnik sám se sebevědomě prezentuje jako „fenomén, který musíte zažít“ a ponouká k tomu, abyste se během dne přišli „vyklidnit“ a po večerech naopak rozvolnit či rozjančit.


Faktem je, že k obojímu skýtá poměrně záhodné podmínky a člověk se tu snadno stane poddajným. Rozporuplné ohlasy na dědu Jehudu podněcují zvědavost, v mém případě ovšem na negativní zkušenosti s tímhle místem nikdy nedošlo. Obsluha bývá svižná a milá, místní ceny nikoho nerozhodí a volbu sortimentu pokládám za vkusnou. Toalety nejsou zrovna z alabastru, ale v mezích normálu.

 

Pravda, interiér je dost tmavý, takže si tu můžete připadat jako v noře, jedná se ovšem o doupě těch nejvybranějších neřestí. K pivu – podmanivé svijanské jedenáctce – se dokonale váže zdejší vyhlášená hermelínová nálož, která je právě natolik amorfní, jak se u téhle delikatesy považuje za žádoucí. Druhou lákavou hořkosladkou sestavu pak představuje brazilská či jiná káva s karpatským dortem. Hermoš a naložený kolega neplavec sice zastupují jediné druhy pořádného kusu žvance, k jakému se tu dostanete, ale nejedná se o restauraci, proto v takto omezené nabídce nevidím problém, je-li těmito stálicemi Jehudova spíž dostatečně zásobena.

 

Kromě Plzně a Svijan se tady točí také belgický (vlámský) speciál Hoegaarden, v jehož případě se nad sklenicí dá chrochtat blahem i doslova. Nakonec vůbec nevadí, že zdejší rytmus není předvídatelný. Časem si podnik zajistil věrnou klientelu, vyklidněný tedy někdy být může – dle momentální konstelace, vylidněný ale stěží.

 

Café Jehuda

Blanická 12, Praha 2


Komentáře