Jak vybírat v kalendáři
SKRÝT KALENDÁŘ
ZOBRAZIT KALENDÁŘ

U dvou koček

/ Mariana Zilynská, 29.03.2010

Vše, co se vám v tomto podniku teoreticky nabízí, je nutné brát s nemalou rezervou. Pokud vás zdejší obsluha nejen vezme na vědomí, ale začne si vás i všímat, jak u personálu bývá normálně zvykem, nepotěší vás to.


Je to záhada a dilema - máte (ne)věřit číšníkům / servírkám anebo menu? Úkazy v této hospodě zaráží tím více, že patří k nemnoha pražským pivnicím, jež mají zvučné jméno založené mimo jiné na pevné tradici. Ale přestože si dobrou pověst vybudovaly, zaručeně si ji nemohou udržet pouhou setrvačností, jak zřejmě předpokládají.

 

Kromě nejen nevstřícných, ale přímo nevraživých až sprostých způsobů zaměstnanců je krajně nevhodný také stav toalet (jakožto i ostatních místností) a v neposlední řadě nadsazené ceny. „Bezpečné“ není dokonce ani samotné pivo a mimoto tu praktikují vskutku vyšperkované metody, jak si zajistit ztučnělou tržbu. Broskve plněné kuřecím salátem by byly opravdu lákavým předkrmem (stejně jako domácí skořicové lívanečky s borůvkovou pěnou a borůvkami lákavým moučníkem), ale existují bohužel pouze v jídelním listu.

 

Podobně problematicky se zde zhmotňují veškeré poživatiny. Co se děje se zásobováním tohoto atrapovitého doupěte? Je sice možné, že by se ledacos odehrávalo jinak, kdyby personál zaregistroval, že mluvíte německy či rusky (ačkoli nevypadá na to, že by se tomu dokázal přizpůsobit), ale to vskutku nelze považovat za polehčující okolnost. Místo najezení tak odcházíte naježení. Doufejme, že polohou atraktivní pivnici u dvou prskajících, vřískavých koček co nejdříve nahradí taková provozovna, kde si hostů budou vážit a mít férový přístup.


Komentáře