Jak vybírat v kalendáři
SKRÝT KALENDÁŘ
ZOBRAZIT KALENDÁŘ

Gaza: Poznámky pod čarou dějin

/ Wolfgang Knobloch, 09.02.2011

Když se objeví zprávy o dalším sebevražedném útoku palestinských radikálů, nemá většina z nás daleko k odsudkům. Málokomu však dochází, v jak zoufalé situaci jsou obvykle lidé žijící na úzkém pruhu země mezi Izraelem a Egyptem. Vlastně na tom není nic divného. Kdo má dnes čas číst si obsáhlé historické knihy, které se navíc zaobírají konfliktem tak komplikovaným a dlouho trvajícím jako je nevraživost mezi izraelskými Židy a palestinskými Araby?


Možná právě tohle si říkal Joe Sacco (*1960) americký novinář a příležitostný autor komiksů, původem z Malty. V roce 1985 založil satirický komiksový magazín Portland Permanent Press, ale to už ho to táhlo do světa. V roce 1988 odjel do Evropy a když o dva roky později začala válka v Perském zálivu, využil příležitosti, aby v oblasti pracoval jako žurnalista. Zážitky z války pak zpracoval v průlomovém komiksu Palestina, který byl v roce 1996 oceněn prestižní cenou American Book Awards. Palestina nebyla jen suchým zpracováním fakt do obrazové podoby. Sám Sacco vystupuje v komiksu jako nezkušený Američan, který se poprvé v životě setkává s drsnou blízkovýchodní realitou. Právě jeho osobní zkušenost oslovila čtenáře a přiblížila jim tento vzdálený svět.


V Gaze autor používá opět tento osvědčený systém. Do míst se vrací už jako respektovaný publicista. Má za sebou několik dalších úspěšných komiksů, většinou s tematikou války v bývalé Jugoslávii. Tentokrát si dává složitý úkol. Zjistit, co přesně se stalo v Gaze v roce 1956 během Suezké krize. Izraelští vojáci tehdy vtrhli do palestinských měst Rafah a Chán Júnis, kde údajně zmasakrovali na čtyři stovky neozbrojených civilistů. Sacco s pomocí svých palestinských přátel zahajuje složité pátrání. Jenže původ nenávisti už je dávno zapomenut kvůli novějším půtkám. Autor musí trpělivě zpovídat pamětníky, kteří hrůzné okamžiky svého života většinou už dávno vytěsnili z paměti. Sacco se většinou chová jako profesionální žurnalista. Všechny výpovědi zpochybňuje, kriticky zkoumá, hledá další svědky, kteří by je mohli pomoct podpořit nebo vyvrátit. Je neúprosný, nestranný a nekompromisní. Nemrhá časem. Hledá jádro pravdy tam, kde se vzpomínky kříží a u toho, co se pravdě snad může blížit, nechává otazník. Zajímavé je, že mladé Palestince příběh starý přes padesát let vlastně nezajímá a přitom v něm tkví kořeny izraelsko palestinské nesnášenlivosti. Je ale rok 2003, blíží se válka proti Iráku a místní mnohem více trápí demolice domů, o kterých Izraelci tvrdí (někdy oprávněně), že v nich operují ozbrojení palestinští radikálové. Kromě historické události a současnosti příběh ještě dotváří dějové odbočky, které dovysvětlují jinak hůře pochopitelné události.


Saccova kresba je specifická a rozpoznatelná na první pohled. Střídají se propracované detaily a zjednodušené celky. Velká okna plná postav lákají k podrobnému prohlížení. Šrafování dokonale navozuje atmosféru nočních scén a vystrašené tváře má kreslíř perfektně v ruce. Ačkoli není tempo vyprávění zrovna nejrychlejší Sacco na monstrózních čtyřech stovkách stran nikde nenudí. Kéž by bylo takových učebnic dějepisu víc.


Komentáře