Do Divadla na zábradlí se Jan Nebeský vrací téměř pravidelně, přičemž z jeho posledních režií se nejvíce zapsala do podvědomí diváků i kritiky inscenace hry Ernsta Jandla Z cizoty.
Na samém konci minulé sezóny, v čase tolik ovlivněním sílícím tlakem radního pro kulturu Milana Richtera, kdy nebylo jasné, zda bude divadlo dále existovat, se zde ujal režie posledního dramatu Henrika Ibsena Když z mrtvých procitáme, která byla následně uvedena pod názvem Arnie má problém.
Inscenace sama o sobě nese základní rysy Nebeského práce: s textem zachází poněkud svévolným způsobem, vše uzpůsobuje (stejně jako název inscenace) příběhu hlavního hrdiny Arnieho, jenž se proslavil jako sochař, a nyní po několika letech potkává svou tehdejší múzu Irenu. Ostatně právě postava Ireny je nejzásadněji vykreslená, další – snad s výjimkou Arnieho – o sobě vypovídají už svoji přemrštěnou vizuální podoby, v zásadě tedy povrchně, ale přesně v duchu využití kýče, který Nebeský v textu, jenž byl do hry vsazen, dokonce tematizuje.
Vše základní jako by bylo vyjádřeno už ve scénografii, které dominují – mimo nakloněného stolu – dvě zrcadla a hliněný hrob zasazený do papundeklové podlahy, který se v samém závěru stane svatebním ložem dvojice milenců.
Zahuštěnost režijního vidění Jana Nebeského neposkytuje divákovi příliš prostředků k přečtení příběhu, ten se ale může nechat tímto viděním fascinovat, protože mnoho obrazů je ve své nadnesenosti tak intenzivních, že se místy zdá, jako by mrtví skutečně procitli a v nějakém zběsilém snu vstoupili na jeviště. Tyto obrazy ovšem zapadají a ztrácí se obklopeni jinými, méně fascinujícími, na které si divák už u Nebeského přivykl.
Jakub Modrý
KDE: Divadlo na zábradlí, Anenské náměstí 5
REŽIE: Jan Nebeský
HRAJÍ: Miloslav Mejzlík, Natália Drabiščáková, Ladislav Hampl, Petr Čtvrtníček, Lucie Trmíková, Marie Spurná
INFO: www.nazabradli.cz