Oscar, kterého letos dostala jako první Španělka v historii, potvrdil fakt, že Penélope Cruzová se stala jednou z mála neamerických hvězd v Hollywoodu, a navíc hvězdou, která umí i hrát. Ovšem ne moc často jí v USA dovolí obojí zkombinovat.
Zatímco ve Španělsku, kde se v dubnu 1974 narodila pod jménem Penélope Cruz Sánchez, se vypracovala jako herečka v nekonvenčních filmech výrazných domácích režisérů, za oceánem z ní dlouho byla jenom kráska, která se umí skvěle obléct a která chodí se slavnými kolegy. „Když vás znají jako hezkou ženu, tak vás neberou vážně. Stát se seriózní herečkou je pak ta nejtěžší věc na světě,“ ví z vlastní zkušenosti půvabná Španělka. Ona ale o sobě taky tvrdí, že je perfekcionistka, „silná a s vlastními názory“, a takovým lidem se mohou povést i těžké věci.
První dítě obchodníka a kadeřnice dostalo příhodně jméno podle písně (od Joana Manuela Serrata). Náklonnost k umění se Penélope držela od dětství, během něhož často nutila své mladší sourozence, sestru a bratra, aby s ní účinkovali v rodinných představeních. V šesti letech začala s baletem, její první velkou láskou, dokonce na prestižní madridské Národní konzervatoři.
V pubertě se ale přeorientovala na herectví a brzo začala účinkovat v televizních show různého žánru (včetně jednoho dílu erotické Série rosé) a v hudebních videoklipech. V osmnácti debutovala ve filmu, zvlášť díky nahým scénám poměrně nepřehlédnutelnou rolí v podvratné romantické komedii Bigase Luny Šunka, šunka. Představovala tu jednoduchou mladičkou přítelkyni bohatého mladíka, kterou se snaží svést typický španělský macho. Kritika jižanských stereotypů a společnosti s odvážnými milostnými scénami jí jako nezkušené naivní herečce dala zabrat, ale zvládla ji tak, že si hned vysloužila nominaci na španělskou filmovou cenu Goya. Mj. se tu taky seznámila s Javierem Bardemem, který se později stane jedním z důležitých mužů jejího života, zvlášť pokud jsou pravdivé zprávy o jejím těhotenství.
Známých mužů kolem Penélope bylo vždycky dost. Po debutu u Luny dostala první hlavní roli u Fernanda Trueby, v dobové romanci Bélle Epoque, kde soupeřila o lásku pohledného vojáka. Několik domácích filmových cen Goya a nominace na Oscara stvrdily úspěch snímku a Cruzová rázem stála na prahu dvacítky i na prahu skvělé kariéry domácí hvězdy.
A hodlala si ji udržet další spoluprací se zajímavými španělskými režiséry, Alejandrem Amenábarem, s nímž natočila mystery romanci Otevři oči, nebo znovu s Truebou ve válečné komedii Dívka tvých snů, za níž získala svou první Goyu. V roce 1997 pracovně poprvé potkala nejvýraznějšího filmaře současného Španělska i její kariéry, Pedro Almodóvara. Svébytný režisér s oblibou v empatických melodramatech oděných do sytých barev a intenzivních emocí pro ni měl vždycky zajímavé role: malý part mladé prostitutky rodící v autobusu ve snímku Na dno vášně nebo andělskou jeptišku umírající na AIDS ve Vše o mé matce.
Letos Almodóvar daroval své múze velkou roli životní lásky jiného režiséra, v dalším osobním melodramatu Rozervaná objetí. Doposud nejlepší postavu, v níž Penélope mohla zářit a předvést, co všechno v ní je, pro ni napsal v jejich třetím společném filmu Volver, kde režisér vzdává hold vitalitě, odvaze, křehkosti a solidaritě žen, které dokáží přežít všechno, někdy i vlastní smrt.
Věhlas oscarového filmu Vše o mé matce Penélope využila na začátku nového tisíciletí k tomu, aby pořádně načala druhou část své kariéry v USA, o níž se pokoušela už od konce 90. let. Odjela tam jako milovaný talent evropského filmu, v Americe si ji ale překřtili na exotickou krásku, temperamentní a s přízvukem, a buď jí nabízeli vedlejší role přítelkyň (Krása divokých koní, Kokain) nebo filmy, o něž by možná doma ani nestála.
Výjimkou byla Sofia ve Vanilkovém nebi, protože to byl remake snímku Otevři oči a ona tudíž hrála to, co už znala. I kdyby se ale její výkon nebo film samotný povedl víc, stejně by tehdy veškeré její herecké kvality překryl vztah, který během natáčení navázala s tehdy stále ženatou superhvězdou Tomem Cruisem. Díky němu se mladá Španělka rychle proslavila i v USA, ovšem ne kvůli svému talentu.
A dlouho to tak zůstalo. Penélope marnila svou dobrou pověst v podprůměrných filmech jako Gotika, Fanfán Tulipán, Sahara nebo Sexy Pistols a v bulvárních článcích, které ji obviňovaly, že svádí všechny, s kým pracuje, a po přátelském rozchodu s Cruisem informovaly o jejím vztahu s hezounem Matthewem McConaugheym. V angličtině a v komerčních projektech bez větších ambicí jako by nedokázala podávat už ani dobré výkony.
Musela se vracet zpátky do Evropy, aby nezapomněla hrát, jak doložil výkon v italském dramatu Nehýbej se, kde využila jeden ze čtyř jazyků, kterými prý mluví. Musela se vrátit domů a k režisérovi, jemuž nejlépe rozumí a který nejlépe rozumí jí. Volver v roce 2006 tak neznamenal jenom návrat Almodóvara k jeho dětství a k ženským hrdinkám, ale i návrat Penélope Cruzové jako herečky. Roli matky chránící svou dceru, dcery vyrovnávající se se svou matkou a minulostí oba modelovali jako silnou ženu ve stylu Sophie Lorenové a italských neorealistických hrdinek a opravdu vášnivý a životaplný výkon Cruzové vynesl kromě dalších cen i nominaci na Oscara. Smlouvy s francouzskou kosmetickou firmou Lancome nebo se španělskou oděvní značkou Mango následující po tomto trumfu už jenom doplnily její pověst trendy, úspěšné, moderní ženy.
I přes ne zrovna nejpříznivější výběr rolí v artovějších kouscích (nevýrazné Hezké sny či Umírající zvíře), pohádka života Penélope Cruzové momentálně šťastně pokračuje nejen po boku Bardema, ale i po boku režisérů, kteří mají Penélope rádi a nechají ji hrát. Ironická romantická komedie Vicky Cristina Barcelona, film, za nějž dostala onoho svého Oscara (a další ceny), konečně spojila obě její kariéry dohromady. Americko-španělskou koprodukci natočil jeden z nejvýznamnějších amerických režisérů, Woody Allen, natáčelo se ale ve Španělsku a Penélope tam hrála Španělku, znovu ale jinak temperamentní krásku, talentovanou, avšak psychicky nestabilní umělkyni.
K pozici aktuálně nejpopulárnější španělské herečky Cruzové pomohla i změna v Americe, která si i silou hispánských hlasů zvolila černošského prezidenta a začala víc akceptovat „přistěhovalecké“ hvězdy. „Filmy koneckonců musí odrážet realitu a v místech jako je New York, Miami nebo L.A. jsou všichni smícháni dohromady a na každém rohu slyšíte jiný přízvuk,“ vysvětluje herečka.
Nový projekt Nine vypadá jako něco, co do obrozeného profilu Penélope Cruz bude výborně zapadat. Jde o hvězdně a mezinárodně obsazenou americkou adaptaci broadwayského muzikálu inspirované Felliniho autobiografickým dílem 8 a ½. Dabování jednoho ze speciálně vycvičených morčat (samičky mexického původu, protože Penélope anglicky pořád nemluví bez přízvuku) v průměrně úderné rodinné komedii G-Force jí teď už můžeme prominout.
Iva Přivřelová
Šunka, šunka (1992)
Bélle Epoque (1993)
Bouřlivá láska (1996)
Otevři oči (1997)
Na dno vášně (1997)
Krev andělů (1998)
Dívka tvých snů (1998)
Hi-Lo Country (1998)
Vše o mé matce (1999)
Chilli, sex a samba (2000)
Krása divokých koní (2000)
Kokain (2001)
Mandolína kapitána Corelliho (2001)
Žádné boží zprávy (2001)
Vanilkové nebe (2001)
Probuzení v Renu (2002)
Gotika (2003)
Fanfán Tulipán (2003)
Nehýbej se (2004)
Hlava v oblacích (2004)
Sahara (2005)
Sexy Pistols (2006)
Volver (2006)
Hezké sny (2007)
Umírající zvíře (2008)
Vicky Cristina Barcelona (2008)
Rozervaná objetí (2009)
G-Force (2009)
Nine (2009)