FILM > PORTRÉT
Eric Bana - Pochybující hrdina
Sympatický herec, který se pohybuje převážně, ale ne výhradně, v mainstreamu, disponuje přitažlivostí pro široké obecenstvo. I díky tomu, že jeho hrdinové nebývají nudně jednodušší.
U mezinárodního publika je dneska rodák z Melbourne zapsán spíš jako pochybující hrdina. Australané si ale asi ještě pamatují, že muž, který se v srpnu 1968 narodil jako Eric Banadovich, začínal jako komik. Dokonce už jako dítě, když napodoboval rodinu, kamarády nebo učitele. Ovšem o akčních rolích, k nimž se pak dostal později, musel někdy v dětství taky snít. K herectví ho kromě komika Richarda Pryora inspiroval totiž i Mel Gibson jako Šílený Max. V době jeho premiéry bylo synovi chorvatského otce a německé matky jedenáct let.
Se showbyznysem Eric profesionálně začal o víc než deset let později, až když se živil jako barman v hotelu a troufl si tam vystoupit jako stand-up komik. „Nestudoval jsem herectví v tradičním slova smyslu, ale když jsem stál každou noc v jiném městě před dvěma stovkami cizinců, naučil jsem se všechno, co jsem potřeboval,“ vyprávěl. Z namátkového přivýdělku po barech a klubech se stala profese poté, co se na začátku 90. let objevil v noční talk show Tonight Live. Tam si ho všimli producenti komediálního seriálu Full Frontal a nabídli mu práci herce a scenáristy. Bana šanci využil a parodiemi hollywoodských hvězd nebo skeči inspirovanými jeho rodinou si brzo získal diváky.
Urostlý sympaťák s inteligentním a uvolněným hereckým projevem se zdál být pro široké publikum přitažlivý. Přesto zrovna nedostatek diváků položil už po několika epizodách jeho vlastní The Eric Bana Show, kterou si v roce 1997 vysloužil za úspěch předchozího televizního speciálu Eric. Bana nezdar zaplašil svatbou s televizní publicistkou a kariéru poté nasměroval od televize k filmu. Konečně (pro něj samého i trochu nečekaně) se stal i bez univerzitního vzdělání opravdovým hercem.
Komik v dramatu
Nepřekvapivě začal nejdřív komedií, vedlejší rolí účetního, co má rád kickbox, ve filmu Můj dům, můj hrad. Průlom a uznání ale přišly, když změnil žánr. Nezávislé drama Drsňák Chopper vypráví o známém australském kriminálníkovi Marku "Chopperu" Readovi a Bana byl kvůli titulní roli, kam ho doporučil prý sám Read, ochotný udělat hodně. Ztloustnout patnáct kilogramů, nechat se pět hodin denně pokrývat falešným tetováním nebo strávit týden se samotným Chopperem, mužem odsouzeným za napadení, ozbrojené přepadení či únos, aby mohl odkoukat jeho mimiku a gesta. Film se stejně jako Chopperova knižní autobiografie stal doma hitem. Bana za svůj přesvědčivý výkon temně charismatické osobnosti dostal cenu od Australského filmového institutu. „Má v sobě um, který vás žádná herecká škola nenaučí a který vyrovná jenom pár dalších herců: Nemůžete od něj odtrhnout oči,“ chválil ho v roce 2001 uznávaný americký kritik Roger Ebert, podobně jako další novináři, kteří občas litují, že tak odvážná a intenzivní role zůstává v Banově kariéře skoro osamocená.
Chopper otevřel Australanovi dveře do Hollywoodu, který ho jako komika neznal, takže ho rovnou pozval do další drásavé akce podle skutečných událostí. Kvůli válečnému dramatu Černý jestřáb sestřelen herec opět měnil svůj vzhled, tentokrát opačným způsobem. Kvůli spolupráci s Ridley Scottem taky opustil australský dramatický seriál Something in the Air.
Novou přiléhavou uniformu akčního hrdiny si ale vzápětí ochotně svlékl a radši než v přímočaré akci xXx vzal roli v malé australské komedii The Nugget o dělníkovi překvapeném náhlým bohatstvím. Ebertovu předpověď, že z Choppera přejde do kostýmů zloducha v bondovce nebo šílence ve filmu plném speciálních efektů, zatím vyplnit nehodlal.
Citlivý drsňák
Banovou americkou průlomovou rolí se měla stát ta titulní ve sledované adaptaci Hulka. Jenže vizuálně originální verzi Anga Leeho mnozí vyčítali, že komiksového anti-superhrdinu přepsychologizoval a očekávaný hit se nekonal. Popularitu tak Banovi o něco víc zvedla Troja, velkofilm sice bezduchý, ale mezinárodně navštěvovaný, kde si právě Bana jako jeden z mála zúčastněných zachoval důstojnost v roli Hectora, trojského následníka a jediného pořádného hrdiny.
Ujišťování, že on sám byl s těmito dvěma filmy spokojen, byl dobrý trénink na odrážení soudů, které doprovázely Mnichov, po Chopperovi nejvýznamnější film Banovy kariéry. Spielbergův rozhněvaný thriller kritizoval kolotoč politického násilí na příkladu odvety izraelské tajné služby po masakru jejich sportovců na olympiádě v Mnichově a už z podstaty tématu vzbuzoval kontroverzi. Bana v něm dostal hlavní roli agenta Mossadu, jenž je na svůj úkol dokonale připravený fyzicky, sžírají ho ale pochybnosti o jeho účinnosti a morálce. Tedy opět problematický hrdina, atraktivně kombinující citlivost i tvrdost.
Zranitelnost v sobě mají i postavy, jimiž Bana v posledních letech navštívil další žánry, profesionální hráč pokru v romantické komedii Štěstí ve hře nebo svým způsobem i nadržený Jindřich VIII., o jehož Královu přízeň soupeří sestry Boleynovy. Momentálně je v kinech k vidění v další adaptaci červené knihovny Zakletý v čase, kde jeho charisma podstatně pomáhá tomu, aby se scifi romance o muži, který se nekontrolovatelně přesouvá v čase, dala docela užít.
Od těchto „ženských“ filmů, které jistě rozšiřují základnu jeho fanynek, si znovu odskakoval domů do Austrálie. Ve smutném animáku Mary a Max daboval souseda Mary Damiena. Rodinné drama Romulus, My Father i spoluprodukoval a taky si za něj vysloužil druhou cenu Australského filmového institutu. V letošním roce se jeho jinak poměrně skromná filmografie rozrostla ještě o apatowskou komedii o komicích Funny People, kde hraje australského macha, a o zábavný blockbuster Star Trek, kde představoval zlodušského Romulana, tedy zrovna ten typ, který mu před osmi lety předpověděl Roger Ebert.
Rodinný muž
Když je třeba, Bana se dokáže do role položit se vším všudy, ale nevypadá to, že by pro něj herectví bylo zrovna něco, bez čeho nemůže dýchat. „Miluju herectví. Ale myslím si, že lidi nedefinuje jejich práce, ale jejich zájmy,“ tvrdí. V jeho případě bychom ho pak měli charakterizovat jako skromného filantropa, protože pomáhá několika charitativním organizacím a podílel se na dokumentu o ohroženém tasmánském čertovi. Pak jako automobilového nadšence, protože jezdí závody a o své celoživotní lásce k 1974 Fordu Falcon coupe natočil dokument Love The Beast, kde taky zkoumá, jak je důležité mít koníčky a přátele. A jako rodinného muže, protože omezuje svou filmovou kariéru, aby mohl trávit čas s ženou a dvěma malými dětmi doma v Melbourne, kde pořád žije.
„Eric je jako filmová hvězda ze starých časů. Stojí nohama na zemi. Miluje svůj domov, svou rodinu, své motorky a auta,“ popisuje ho režisér Curtis Hanson, který s ním natočil snímek Štěstí ve hře. A Steven Spielberg se přidává: „Eric je velmi jemná duše s obrovským smyslem pro humor. Je to vlídný obr.“
va Přivřelová
Filmografie:
Můj dům, můj hrad - 1997
Drsňák Chopper - 2000
Černý jestřáb sestřelen - 2001
Nugget - 2002
Hulk - 2003
Hledá se Nemo - 2003
Troja - 2004
Mnichov - 2005
Štěstí ve hře - 2007
Romulus, My Father - 2008
Králova přízeň - 2008
Love the Beast - 2009
Star Trek - 2009
Mary a Max - 2009
Funny People - 2009
Zakletý v čase - 2009
