Filmy mexického režiséra a producenta Guillerma del Tora dávají divákům nahlédnout do bizarních světů na pomezí lidskosti a monstrozity. Morbiditu a zmar těchto vyšinutých realit snímky vyvažují dětskou perspektivou nebo komiksovou nadsázkou.
Del Torova díla spočívají na hranici mezi všední skutečností a noční můrou, která je rovněž hranicí dětské snivosti a dospělého pragmatického násilí. Ať už se jeho snímky odehrávají ve velkoměstech či na pomezí přírodní krajiny, je pro ně příznačné příšeří noci, které je vhodným živlem pro potkávání lidí a monster. V této soumračné zóně se odehrávají setkání tvorů ze tří různých světů – světa monster, světa dospělých a světa dětí. Monstra jsou zástupci světa, který obklopuje člověka, děti jsou jeho objevitelé a dospělí se z něj pokouší kořistit.
Války a pohádky
Základními dvěma tématy del Torových filmů jsou dospívání, příznačné pro svět dětí, a válka, která je doménou dospělých. Válka dospělých má většinou podobu globálního konfliktu, který je společenským rámcem děje (druhá světová válka se vrací v Princi bez království/Devil, Hellboyovi a Faunově labyrintu, skrytá válka lidí a upírů je dějištěm filmu Blade II), pouze v jednom případě se omezuje na pouhý souboj silných jedinců (Cronos).
Fantaskní stvoření z jiných světů stojí vně těchto střetů, protože přicházejí z cizích prostor a pro člověka představují jeho nerealizovatelné možnosti. Monstra však většinou nestojí v pozici nepochopitelných sil ohrožujících člověka jako v hororových filmech, ale pro lidské hrdiny představují spíše partnery k dialogu. Nejtypičtějším žánrem pro režisérovy snímky tak není horor, ale pohádka. Do tohoto žánru spadají především dva tvůrcovy vrcholné filmy, příběh o muži, který chtěl dosáhnout nesmrtelnosti Cronos, a dobrodružství dívky, jež se pokouší stát se mýtickou princeznou podzemního království Faunův labyrint.
Pohádkové náměty však jsou zpracovány způsobem, který přebírá grotesknost a krutost současných hororů. Dospívání má v del Torových filmech podobu čelního nárazu dětské nevinnosti se samozřejmou nelítostností přírodních a jiných sil přesahujících lidské možnosti a se sobeckou brutalitou dospělých. Stejné téma se vrací i v hororu Princ bez království/Devil, kde se z jiného světa vrací duch zemřelého chlapce.
Druhou polohou del Torových filmů jsou komiksové adaptace. Ve filmech Hellboy a Blade II jsou samotní hrdinové oním příšeřím, v němž se setkává lidskost a monstrozita. V obou případech jde o monstra, která byla vychována k tomu, aby bojovala se stvůrami na straně lidí. Obě postavy svádí vnitřní boj mezi monstrózní přirozeností a lidskou výchovou.
Mezi Mexikem a Spojenými státy
Guillermo del Toro začínal v osmdesátých letech jako produkční a tvůrce speciálních efektů v mexických filmech. Režijně debutoval v roce 1993 temnou pohádkou inovující motiv vampyrismu Cronos. Snímek vzbudil mezinárodní ohlas a režisér tak svůj druhý film Mimic natáčel v hollywoodské produkci. Tento nevýrazný béčkový horor o vraždícím hmyzu je nicméně jeho jednoznačně nejslabší dílo, od kterého se samotný tvůrce dnes distancuje. Po jeho dokončení se del Toro vrátil do Mexika, kde si založil vlastní produkční společnost The Tequilla Gang.
Jako producent se podílel na několika výrazných filmech většinou hororového či thrillerového žánru. Vedle zdařilé duchařiny Sirotčinec (2007), která se aktuálně promítá v českých kinech, se jedná například o bizarní film Seriózní vrah (2002), v němž detektiv pronásleduje kněze, který vraždí prostitutky tím, že jim přivodí smrtící orgasmus. Z del Torovy produkce pochází i trojice animovaných snímků s komiksovým hrdinou Hellboyem.
Jako režisér del Toro natáčí střídavě v Mexiku a v Hollywoodu. Na domácí půdě vytvořil působivý duchařský horor Princ bez království/Devil a své dosud vrcholné dílo, směs naivního pohádkového patosu, válečné brutality a nadpřirozené, leč nepříjemně fyzicky působící hrůzy Faunův labyrint. V Hollywoodu se naopak zavedl jako tvůrce nadprůměrných komiksových adaptací Blade II a Hellboy. V současné době se chystá vykročit ve stopách dalšího mistra makabrózní grotesknosti Petera Jacksona do fantazijního světa Středozemě. V jeho režii má vzniknout dvoudílná adaptace Tolkienovy knihy Hobit.
Antonín Tesař
Filmografie:
Dona Lupe (1985)
Geometria (1987)
Cronos (1993)
Mimic (1997)
Princ bez království/Devil (2001)
Blade II (2002)
Hellboy (2004)
Faunův labyrint (2006)
Hellboy II: Zlatá armáda (2007)