FILM > PORTRÉT
Sigourney Weaverová – Dívka mezi monstry
Herečka nejvíce spjatá s vetřelčí ságou si ve svých budoucích filmech často zadávala s příšerami či psychopaty. Pokud ovšem v jejím přísném pohledu také zrovna nezasvitl záblesk šílenství.
Poslední roky sedmdesátých let přinesly dva filmy patřící ke klasice hororového žánru, v nichž ženy bojovaly s monstry. Zatímco Halloween vyprávěl o člověku, který si nasadil strašidelnou masku a pak se sám stal strašákem v domáckém, přátelsky vyhlížejícím světě, Vetřelec naopak uvrhl skupinu lidí do skrz naskrz nepřátelského vesmíru, v jehož srdci sídlí nezničitelný a nelítostný zabiják. Oba filmy také znamenaly start kariér hereček, které v nich ztvárnily hlavní role. Jamie Lee Curtisová z Halloweenu a Sigourney Weaverová z Vetřelce ale stojí proti sobě ve stejně protikladných pozicích jako oba filmy.
Vetřelci v nepřátelském kosmu
Scéna, která nejzřetelněji ukazuje podstatu filmografie Sigourney Weaverové, přichází v samotném závěru Vetřelce. Poslední přeživší člen posádky kosmické lodi Nostromo Ellen Ripleyová se v záchranném modulu chystá uložit do stavu hibernace a svlékne se do spodního prádla. V následující chvíli zjistí, že vraždící monstrum se v modulu ukrývá společně s ní.
Ve filmu, kde architektura připomíná tělesné útroby a kde se člověk chová tak strojeně, že jej není možné rozeznat od androida, působí pohled na odhalené lidské tělo nečekaně důvěrně. Tělesné vzezření Ripleyové v podání Sigourney Weaverové (mimochodem opět kontrastní vůči proporcím Jamie Lee Curtisové) zároveň boří i podtrhuje cizost celého filmu. Vysoká, hubená, chlapecká figura a permanentně nepřístupný, přísný pohled stvrzuje vizi lidstva bez emocí (čím vyšší hodnost členové posádky mají, tím méně citů projevují), které si ale podržuje tělesnou křehkost a nepřipravenost čelit nelidským nástrahám kosmu.
Vývoj postavy Ripleyové v následujících pokračováních filmu ostatně směřuje od oběti (Vetřelec) přes bojovnici (Vetřelci) a matku (Vetřelec 3) až do stavu, kde hrdinka úplně přestává být člověkem (Vetřelec: Vzkříšení).
Příběhy hrůzy
Vetřelec je určujícím snímkem kariéry Weaverové, protože jednoznačně situuje její postavy do sousedství monster. Weaverová přesto nikdy nehrála typickou hororovou hrdinku, která by do samého konce před příšerami utíkala. Na to má herečka příliš gotickou figuru a hluboko posazený hlas, jehož pohnutá zpěvná melodie má v sobě něco z projevu legendárního hororového herce Vincenta Price. Její sepjetí s hororem je tak těsné, že ve svých filmech hrála buď monstra, nebo postavy, jež s monstry bojují tak sveřepě, že jsou ochotné se kvůli tomu samy monstry stát.
Dana Barrettová ze slavných Krotitelů duchů je v prvním díle dočasně posedlá démonickým „strážcem brány“ a ve druhém se do jejího dítěte chce převtělit duch mrtvého čaroděje. Psycholožka Helen z Vražd podle předlohy žije ve stínu blízkého setkání s masovým vrahem, které prodělala v minulosti. V Polanského Smrti a dívce dostává její hrdinka příležitost konfrontovat se s mužem, který ji v minulosti mučil.
Zcela na straně příšer stojí především její postava zlé královny z hororové variace pohádky bratří Grimmů Sněhurka – Příběh hrůzy a nelidsky chladnou postavu ztvárnila i v geniálním dramatu Anga Leeho Ledová bouře, které se hemží odkazy na fantastické bytosti a světy mimo lidský obzor.
Vládkyně a bojovnice
Na rubu těchto figur stojí množství postav emancipovaných a samostatných žen. Její tvrdý pohled může v těchto rolích být chápán jako výraz odhodlání vybojovat si svou bitvu stůj co stůj, nebo také jako znak moci, jíž některé její postavy disponují. Důstojné či panovačné vládkyně ztvárnila Weaverová ve 1492: Dobytí ráje nebo v Podnikavé dívce. Sebevědomou bojovnicí zase byla její postava Dian Fossové v Gorilách v mlze. Tento snímek navíc navazuje i na její postavy žen žijících poblíž nelidských nebezpečných bytostí a sama Weaverová toto zařazení utvrdila tím, že ve filmu hrála se skutečnými gorilami. V romantických filmech typu Dave, Sněhový dort nebo Jedna nebo dvě ženy se obvykle strohost jejích postav postupně stále více mísí s něhou.
Science Fiction Quest
Výjimečnou, avšak pro poslední roky její kariéry příznačnou, roli má ve filmografii Weaverové vynikající sci-fi komedie Galaxy Quest. Snímek předznamenal dnes stále sílící vlnu hollywoodských filmů určených především pro fanoušky fantastických žánrů. V příběhu skupiny seriálových herců, kteří se ocitají v úlohách astronautů zachraňujících mimozemskou rasu, Weaverová ztvárnila herečku představující v seriálu postavu atraktivní pasivní členky posádky, sloužící v show jen jako pastva pro oko mužského diváka. Tedy přesný protipól postav, jež Weaverová doposud ztvárňovala. V okamžiku, kdy se skupina herců vydává do vesmíru, ale její postava svůj status sex ikony popírá, nebo alespoň zneužívá.
Galaxy Quest každopádně upozorňuje na obdiv, který si herečka díky vetřelčí sáze získala ve scifistické komunitě. V posledních letech se herečka ve svých rolích stále častěji obrací k fantastickým žánrům. V animovaném filmu VALL-I nadabovala lodní počítač a připomněla tak mrazivou „postavu“ Matky z prvního Vetřelce. Vedlejší roli ztvárnila v poněkud vyčpělém mystery thrilleru M. Night Shyamalana Vesnice a svůj komediální talent uplatnila i v dětinské cinefilní komedii Prosíme přetočte. Aktuálně propůjčila své pohyby a hlas postavě dr. Grace Augustine v Cameronově 3D podívané Avatar, ve které, celkem očekávatelně, stane tváří v tvář mimozemským bytostem.
Antonín Tesař
Výběrová filmografie:
Vetřelec - 1979
Krotitelé duchů - 1985
Vetřelci - 1986
Gorily v mlze - 1988
Krotitelé duchů II - 1989
Vetřelec 3 - 1992
Dave - 1993
Smrt a dívka - 1994
Vraždy podle předlohy - 1995
Ledová bouře - 1997
Sněhurka – Příběh hrůzy - 1997
Vetřelec: Vzkříšení - 1997
Galaxy Quest - 1999
Sněhový dort - 2006
VALL-I - 2008
Avatar – 2009
