Momentální hollywoodský akční hrdina, který si troufá na všechno, co ho zajímá, má v sobě víc, než se na první pohled zdá.
Za dobu kratší než jeden rok si Sam Worthington zařídil, aby mezi filmovými fandy nebyl nikdo, kdo by neznal jeho obličej. Na Avatar chodili i lidi, co nebyli dvacet let v kině, i proto se stala sci-fi pohádka nejvýdělečnějším filmem všech dob. Vzrůstající slávu jeho nové hvězdy už teď potvrzuje další velkolepá a nakonec i módně 3D akce Souboj titánů, kde Sam vzal hlavní roli hrdinného Persea. U ní se taky očekává velká návštěvnost, minimálně první nápor zvědavý na to, jak moderní remake milované báje z 80. let dopadl. Trilogii blockbusterů zahájil loňské jaro čtvrtý Terminátor, na němž kritici i fanoušci našli dost nedokonalostí, zrovna Sam Worthington ovšem mezi kritizované nepatřil, spíš naopak.
Všechny tyto tři nejznámější role jsou postavy na první pohled neohroženě drsné a jenom napůl lidské. Jak nejen James Cameron poznal, právě ta skrytá rozpolcenost tomuto herci sedí. Své statečné hrdiny chce problematizovat, často o prvky zranitelnosti a odzbrojující upřímnosti. „Doufám, že do nich dávám víc hloubky než Jean-Claude Van Damme,“ říká Worthington.
Šťastné kotrmelce
Když se jako Marcus vyhrabal ze sutin v Terminátorovi, pro běžného neaustralského diváka to byl zjev odnikud. Jeho dosud nepotlačený akcent ale pořád naznačuje, z které kontinentu pochází. Konkrétně z předměstí města Rockingham, nedaleko Perthu, jediného většího města na západním pobřeží Austrálie. Tam ho spolu se sestrou vychovávali matka v domácnosti a otec, který pracoval v elektrárně („něco jako Homer Simpson“, popsal ho herec).
Poté, co se Sam po předčasném ukončení střední školy a vandrování po zemi usídlil v Sydney, si doma vybudoval dost slušnou kariéru. Sice působí jako moc velký pohodář na to, aby se zdálo, že ji nějak promyšleně plánoval. Ale to taky tak úplně neplatí. „Jakmile jsem vyšel ze školy, napsal jsem si jméno každého australského herce a sledoval jsem všechny jejich videa a snažil jsem se najít mezi nimi nějakou mezeru. Protože kdybych byl moc stejný jako tenhle nebo moc jako tamten, tak bych nikdy žádnou práci nedostal.“
Zároveň ale herectví v té době nebral moc vážně. O jeho studiu nikdy nesnil, ještě v době, když ho přijímali na National Institut of Dramatic Art, si nebyl jistý, zda Anton Pavlovič Čechov není postava ze Star Treku. Na prestižní školu v Sydney se navíc přihlásil jenom kvůli své tehdejší holce, která tam chtěla studovat. Fakt, že dredaře, co se zatím živil různě, nejstabilněji jako zedník, vzali a ji ne, dotyčná neusnesla a Sama opustila. On to s univerzitou vydržel až do konce. A měl novou práci – herectví. Ze začátku ji bral podobně jako tu zedničinu. „Moc jsem se nesnažil. Myslel jsem si, že můžu prochlastat noc s kámošema a další ráno natáčet. Spoustu filmů jsem udělal, když jsem měl kocovinu.“ Kritici ovšem neviděli kocovinu, ale intenzivní výkony a do deseti let od školy, kterou absolvoval v roce 1998, se Sam mohl chlubit úspěchy.
Už jeho debut se stal hitem. Ve filmu Bootmen o dvou bratrech, jedné ženě a jedné tančení formaci dělníků z ocelárny dostal druhou hlavní roli vedle domácí stepařské hvězdy Adama Garcii. Film, který se u nás překládá jako Tanečník, není tak dobrý jako podobně laděný Billy Elliot, ale věčná témata lásky, rivality a tance spolu se sympatickými hrdiny ho proměnily v australský trhák, který měl reklamu i na zahájení olympiády v Sydney.
Většina toho, co následovalo po roli sympatického, až příliš bezstarostného rošťáka, spadalo do žánru krimi. V různých obměnách, od komedie (Fink!) po drama (zmodernizovaný Macbeth), přes něco mezi tím, jako například Vyrovnat si účty. Mezinárodně bylo z této části jeho kariéry nejvýraznější úspěšné hororové dobrodružství Krokodýl: Návrat do krvavé laguny, kde Sam hrál právě ten typ, který pak převzal Hollywood – na první pohled drsného, až nepříjemného chlápka, který v krizi odhalí dobré srdce.
Klenotem jeho dosavadní filmografie je ale naprosto jiný kousek. Nezávislé poetické drama o mladé dívce, která uteče z domova a vrhá se do vztahů s muži ve snaze najít u nich lásku a bezpečí. Somersault (na karlovarském festivalu uváděný jako Salto do života) se zapsal do historie australské kinematografie jako film, který vyhrál všechny domácí filmové ceny AFI, co mohl, tedy i za nejlepšího herce pro Sama Worthingtona, za představení vnitřně nejistého mladíka, který si odmítá pustit kohokoliv příliš k srdci.
Méně macho a více komplikované postavy mu nabídla i televize, kde hrál stejně ochotně jako v krátkých filmech, konkrétně seriály The Surgeon a především oceňované vztahové Love My Way.
Americký restart
Přes všechny tyhle úspěchy si Sam pořád připadal, že se nemůže brát jako profesionál vážně, a kolem třicítky na něj přišla krize. Vyřešil ji razantně, krokem, který sám označuje jako CTRL+ALT+DELETE. Prodal všechno, co měl, kromě pytle s oblečením a pytle s knihami a začal žít v autě podle filozofie, že když nemá, co ztratit, může jenom získat. A právě do toho zavolal James Cameron.
Předtím tedy Sam musel absolvovat konkurz, aby se o něm Cameron vůbec dozvěděl. Na konkurzu Sam nevěděl, na jakou roli se právě hlásí, dokonce ani na jaký a čí film. Takové drahoty a tajnosti se mu moc nelíbily, což přenesl i na kameru. A nejspíš právě část téhle naštvanosti zaujala Camerona, jako to pravé, co chce do role cynického, ochrnutého ex-mariňáka, který dospěje do bojovníka za osvobození neznámé planety.
Proto začal přemlouvat studio, aby do hlavní role nejdražšího filmu všech dob povolila herce, kterého v USA nikdo neznal a jeho předchozí pokusy o americkou kariéru ve válečných akcích Hartova válka a 6. Batalion nezaujaly.
Když Cameron zavolal, Worthington se rozhodl odevzdat se jemu a jeho projektu celý a naplno. Vydržel i půl roku dalších castingů, které musely 20th Century Fox definitivně přesvědčit, že je on opravdu ten pravý. „Australským hercům trvá cesta do Ameriky patnáct hodin. Takže nebudeme marnit svůj čas a prachy a to znamená, že nebudeme marnit ani jejich čas,“ vidí věc zápalu pro film, pro něž se rozhodne, jednoduše.
Zde si můžete přečíst recenzi Avataru.
Zde si můžete přečíst recenzi Terminator: Salvation
Způsob, jak si vybírá projekty, zní taky snadně - prostě hraje ve filmech, na které by sám šel do kina. A když se mu nelíbí, odmítne klidně i vekou roli ve velkorozpočtovém snímku.
Dovolit si to může, o nabídky zdá se nemá nouzi. K Terminátorovi mu dopomohl ještě Cameron, „otec“ ságy o válce lidí a strojů. Avatar i Titáni ho lákaly hlavně kvůli hrdinovi, který se vykašle na neustálé rady a příkazy, co má a nemá dělat. Po nevídaném úspěchu Avataru se na internetu pravidelně objevují zprávy, v čem dalším má Sam zase hrát, např. krimi thrilleru o vraždách The Fields nebo nové verzi Draculy.
Australská hvězda, která si stejně jako svůj přízvuk drží i sympatickou bezprostřednost, se teď ocitla na začátku druhé fáze své šťastné kariéry, která by neměla být tak jednostranná, jak vypadá. Minimálně další dva snímky, které přijdou do kin po Titánech, už nejsou velké trikové akce. The Debt je drama o agentech Mossadu a nacistech, režírované Johnem Maddenem (Zamilovaný Shakespeare), Last Night s Keirou Knightley zase komorní manželské drama o nevěře. Ty, co neviděli Somersault, tam může Sam překvapit, jak citlivě dokáže hrát. Podobně jako když své kolegy překvapuje tím, že má nakoukané jejich filmy. Nebo režiséry tím, že jim kecá do pojetí postav, které hraje, a pořád se jich na něco ptá. Sam Worthington sice pořád působí jako klející zedník, který klidně přinese do domácí talk show víno a o nic se moc nestará. Součástí jeho charismatu je ale právě i odhalení toho, že v něm je víc, včetně odhodlaného vnímavého herce, který si už dokáže jít za tím, co chce.
Iva Přivřelová
Filmografie:
Bootmen (2000)
Hartova válka (2002)
Rváči (2002)
Vyrovnat si účty (2003)
Thunderstruck (2004)
Somersault (2004)
Love My Way – tv seriál (2004-2005)
6. Batalion (2005)
Fink! (2005)
Macbeth (2006)
Krokodýl: Návrat do krvavé laguny (2007)
Terminator Salvation (2009)
Avatar (2009)
Souboj titánů (2010)
The Debt (2010)
Last Night (2010)