Na první pohled by se mohlo zdát, že film Martina Scorseseho Hugo a jeho velký objev se skládá ze dvou ne příliš propojených částí – první a trochu rozvleklé, v níž sledujeme pátrání malého sirotka po otcově vzkazu, a druhé, která je poctou filmovému pionýrovi Georgesi Méliesovi a jeho filmům. Snímek má ale i další rozměr.
Cesta za tajemstvím
Hugo a jeho velký objev samozřejmě funguje v prvním plánu jako rodinný film, jako dobrodružná cesta dvou dětí, na jejímž konci je odhalení tajemství otcova vzkazu, o kterém si Hugo myslí, že ho skrývá mechanický robot (automaton). Hugo žije na jednom pařížském nádraží, ukrytý v labyrintu skrytých šachet, a opravuje tam hodiny. Potají krade součástky starému prodavači hraček, aby mohl automaton opravit. Prodavač ho však jednou přistihne a Hugo si musí své krádeže odpracovat. Díky tomu se seznámí s prodavačovou kmotřenkou Isabelle.
Jejich společné pátrání je nakonec přivede k objevu, že Isabellin kmotřenec není nikdo jiný než Georges Mélies, kterého už všichni považovali za mrtvého. Scorseseho film se po tomto velkém odhalení náhle propadá do Méliesova snového světa. Pomocí vzpomínek filmového historika, který se věnuje jeho tvorbě, ale nakonec i Méliese samotného, se dostáváme prostřednictvím filmů ve filmu do jeho úchvatného ateliéru a vidíme ho při práci. Scorsese podle dochovaných materiálů rekonstruoval natáčení několika jeho filmů a skvěle diváka provádí i světem jednoduchých triků, z nichž mnohé jsou právě Méliesovým vynálezem. Divák je třeba svědkem toho, jak se natáčelo pomocí takzvaného stop triku nebo jak se vytvářela iluze podmořského světa.
Hledání domova
Ale proč tedy považovat celý film – a ne jen druhou polovinu – jako poctu samotnému filmu a jeho průkopníkovi, který nevěřil, že film je jen technický vynález, který se nebude dále vyvíjet (což si údajně mysleli bratři Lumierové)? Příběh Huga totiž Scorsese vypráví jako v mnoha ohledech iniciační cestu do „filmového světa“, jehož brány pootevřel malému chlapci jeho otec, který ho brával na filmová představení a sám byl také velkým milovníkem Méliesovy Cesty na Měsíc.
Společně s Isabelle se Hugo postupně seznamuje s velkými příběhy v podobě slavných románů, půjčují si knihy o fotografii a nakonec i o filmu. Hugova cesta se tak naplní právě v okamžiku, kdy se prostřednictvím Méliese a jeho filmů spojí opět se svým otcem (díky vzkazu z robota). U Méliese, který dříve působil jako divadelník, malíř a iluzionista a jenž jako jeden z prvních objevil, že filmy mohou vyprávět příběhy, pak nalezne jak skutečný domov, tak v symbolické rovině i domov filmový – je zasvěcen do snového světa filmů a stává se jeho součástí.
Klíčová je v tomto ohledu závěrečná scéna, v níž Hugo ukazuje hostům triky s kartami, které ho naučil právě Mélies (Hugo tak po něm pomyslně přebírá jeho štafetu). Ale spojuje je i společná záliba v mechanických přístrojích (zejména automatonech), které jsou ve filmu dávány do těsné souvislosti s jinými „kouzelnickými“ proprietami, jako jsou kamera či promítačka. Osudy obou postav jsou si ale podobné i v tom, že Hugo je sirotek a Mélies v podstatě také, jen ve filmovém světě. Po světové válce se na něj totiž zapomnělo (zkrachoval a zničil všechny dekorace a mnoho svých filmů). I v tom je toto setkání pro oba osudové, oba nalézají ztracený „domov“.
Filmoví kouzelníci
Scorsese ale nevzdává hold jen Méliesovi, ale dalším průkopníkům, jejichž díla jsou ve filmu citována nebo jež Scorsese parafrázuje. Jeho film (jeho příběhová i symbolická rovina) tak jsou holdem ne jen samotnému Méliesovi, ale i všem zapáleným „kouzelníkům“, kteří poprvé na filmové plátno promítli své sny. A takovým snem je nakonec i Hugo a jeho velký objev, v němž režisér učinil pomocí funkčního 3D tento svět ještě plastičtějším.
Aleš Mečíř
Hugo a jeho velký objev
Premiéra: 2. 2.
Dobrodružný / Drama / Mysteriózní / Rodinný
USA, 2011, 126 minut
Režie: Martin Scorsese
Hudba: Howard Shore
Hrají: Asa Butterfield, Ben Kingsley, Sacha Baron Cohen, Chloë Grace Moretz, Helen McCrory, Jude Law, Christopher Lee, Frances de la Tour a další
Scorsese