Ne vždy to dopadne dobře, když v sobě herec objeví režisérské sklony. V případě George Clooneyho to naštěstí neplatí. Kromě jeho dvou slušných režijních počinů Miluj svého zabijáka a Dobrou noc a hodně štěstí je toho dobrým důkazem i Clooneyho zatím polední snímek Den zrady, kde si kromě režie ještě vystřihl roli senátora Morrise, který bojuje v demokratických primárkách v o místo v Bílém domě (kandidát republikánů je příliš slabý).
V soukolí politiky
S filmovými adaptacemi divadelních her se teď za velkou louží doslova roztrhl pytel, kromě Cronenbergovy Nebezpečné metody a Polanskiho Boha masakru teď do českých kin dorazilo také převedení kritiky pozitivně hodnocené a divácky úspěšné hry Farragut North od Beaua Willimona. Ten se ve své hře volně inspiroval kampaní Howarda Deana během demokratických primárek v roce 2004. Možná i kvůli tomu se o Dnu zrady píše jako o filmu, ve kterém prý Clooney tepe politické nešvary, ukazuje amorální prostředí vrcholné politiky a tak dále a tak dále. Ale autoru hry ani Clooneymu určitě nešlo jen o nějakou aktualitu. Mnohem přesnější asi bude o Dni zrady mluvit jako o studii jednoho charakteru, který v politických vodách proplouvá už od nepaměti.
V centru vyprávění totiž stojí Stephen Meyers, mladý ambiciózní poradce, který touží po politické moci. Skvěle to ilustruje jeden zdánlivě nevinný rozhovor – když se ho guvernér Morris zeptá, zda je ještě svobodný, odpoví mu, že je ženatý s jeho kampaní. Sice se zdá, že je jeho odpověď vtipnou nadsázkou, ale ukáže se, že spíše opak je pravdou. Meyers se pak i kvůli vlastní ješitnosti dostane do kontaktu s demokratickým protikandidátem, což ho stojí místo. A nakonec se vše zvrátí poté, co se do děje zaplete mladá stážistka, se kterou má Meyers milostný poměr... Víc už se však nesluší prozrazovat. Snad jenom to, že je skvělé sledovat, jak Clonney citlivě zaznamenává proměnu pro věc zapáleného a slušného mladíka v nebezpečně umanutého jedince, který je ochoten pro ukojení svých představ udělat téměř cokoli.
Březnové idy
Pozornost si zaslouží i samotný název filmu The Ides of March, tedy březnové idy. Jde o konkrétní datum 15. března, kdy byl v roce 44 před naším letopočtem zavražděn Gaius Julius Caesar. Samozřejmě, že jde o „den zrady", jak sugeruje český název, ale do češtiny už byla přeložena kniha od Thorntona Wildera, jejíž titul zní stejně jako u filmu The Ides of March, a překladatel suverénně sáhl po doslovném překladu – Březnové idy. Horší je, že se kvůli tomu ztrácí jemné detaily. Třeba varování, které pronáší poradce Morrisova oponenta, že Meyerse přetáhne na svou stranu (podobně byl před svou smrtí varován údajně i Caesar). Vytrácí se však i prosté spojení s 15. březnem, jež je i dnem, kdy se konají zmíněné demokratické primárky.
Výtečný Gosling
Den zrady je celkem nápaditě natočený film, jehož téma sice není kdovíjak originální, ale právě velmi slušná řemeslná stránka filmu tento zdánlivý nedostatek vyvažuje. Samostatnou kapitolou jsou opravdu výborní herci. Meyerse, kterého měl původně hrát Leonardo DiCaprio, ztvárnil jeden z nejzajímavějších hollywoodských herců současnosti, velmi talentovaný Ryan Gosling (Drive), kterému postava ambiciózního mladíka skutečně sedla. Ale i další výkony jsou slušné. V roli poradců se objeví Paul Giamatti či Philip Seymour Hoffmann, novinářku si zahrála Marisa Tomei a roli mladičké stážistky ztvárnila Evan Rachel Wood.
Aleš Mečíř
Den zrady
The Ides of March
Drama, USA, 2011, 101 minut
Režie: George Clooney
Hrají: Ryan Gosling, George Clooney, Marisa Tomei, Evan Rachel Wood, Paul Giamatti, Philip Seymour Hoffman, Max Minghella, Jeffrey Wright, Danny Mooney