Tamara je spontánní, flegmaticky založená padesátnice, znuděná svými vrstevníky. Znechucuje ji jejich přístup k životu, proto se uchýlí k seznamce, neboť vidí východisko v navázání kontaktů se sotva dospělými muži. Na inzerát odpoví hotový regiment zejména labilních chlapců. Od té chvíle se prostopášná Tamara věnuje výhradně selekci androgynních „nápadníků“ a randění s nimi.
Údajně jde o příběh útěku před smrtí k sexu, ale jasně vyplývá, že existenciální úvahy hrdinku nezaměstnávají. Navíc sama tvrdí, že sex pro ni není prvořadý, že daleko víc znamená dotek a metafyzické sblížení. Jenže právě to není uskutečnitelné, vztah totiž není na čem vybudovat.
V kombinaci s úlohou milenky střídá role kamarádky, matky, sestry, terapeutky, hadru, hračky, striptérky, obdivovatelky, clony, kulisy i mecenášky, nikdy však ne partnerky.
Podle portrétované ženy inklinující k degradaci důstojného stárnutí je však taková taktika smysluplná. V případě, že vás chlapec neuspokojí, třeba alespoň přičinlivě spraví toaletu…
I když motto filmu slibuje podívanou „pro mírně zvrhlé diváky“, snímek žádnou zvráceností nevyniká. Ať už propadneme senilní ochablosti, nebo se naše chování stane infantilně rozjíveným, výsledek bude takřka stejný a hlavně na hony vzdálený náležitému vyrovnání se stářím, potažmo smrtelností. Více než jindy je potřeba nechat dojmy zvolna „usazovat“, film totiž pracuje na bázi tablet s řízeným uvolňováním – jako by představoval jejich audiovizuální alternativu. Taková technika ostatně docela úspěšně vyjadřuje, s jakými prostoji dochází k pochopení podstatného.
Snímek balancuje na pomezí dokumentu a hraného filmu, rozhodně nepůsobí jako bezprostřední, autentický záznam, spíše jako dokument inscenovaný – jakási improvizace skutečných postav (místo „zástupných“) na dané téma. Snad to vyvolává minimální interaktivita kamery, která je jakoby skrytá. Ukazuje se, že stěžejním elementem, který jistí charakternost i atraktivitu filmu, je přítomnost „němého“ svědka – kočkovité šelmy. Jde o studii jednoho pohledu na věc. Chápeme-li tedy vlastní stanovisko jako druhotné a zaměřujeme-li se na výstižnost záznamu Tamařina postoje, pak si film může bez skrupulí nárokovat uznání.
HODNOCENÍ: 3/5
AUTOR: Mariana Zilynská
INFO: SR/ČR, 2008, dokument, 74 minut
REŽIE: Zuzana Piussi
ÚČINKUJÍ: Tamara Archlebová, Broňa Markušová, Matej Borovička, Lukáš Chládek, Lukáš Slovák, Milan Chalmovský
Podívejte se na trailer: