Z hračkárny až na kraj světa! Z blešáku, kde děti rozprodávají staré hračky, je do Cannes daleká cesta a Indián, Kovboj i Kůň, hlavní loutkoví protagonisté vůbec prvního snímku točeného technikou stop animace, který se dostal na nejprestižnější festival světa, se rozhodli si jí patřičně užít.
Slovo panika v názvu snímku dobře popisuje hektické a chaotické jednání většiny postaviček, ale zároveň poukazuje ke zneklidnění, které prožívá divák, když přemýšlí, co si s filmem počít. Nejen, že humor se přelévá mezi satirickými skeči a legrací pro nejmenší, celé dílo je trsem žánrových inspirací a navzájem obtížně slučitelných přístupů, jejichž společný účinek popsat je obtížnější úkol než když se hrdinové snaží najít cestu na rodnou hroudu pomocí metače obřích sněhových koulí. Není divu, že se v recenzích či diskusích šermuje přirovnáními – od Monty Pythonů přes South Park k anarchii či surealismu – potřeba najít nějakou škatulku pomáhající orientaci je nám vlastní, tady však skrz všechny kategorie prosvištíme bez zastavení.
Hned v úvodu se ocitáme ve vesničce, která jako by vykoukla z pořadů Kouzelné školky a horem dolem se na nás valí drobné epizodky a gagy ze života hraček. Všednodennost se tu potkává s infantilností hodnou Teletubbies. Původním formátem, z něhož postavičky vzešly, byl ostatně televizní seriál, byť pro trochu odlišné publikum.
Na velkém plátně je však třeba být epický, takže problémy typu ‚pod kolika sprchami se sprchuje Kůň‘ či ‚kdo vyzvedne farmářova domácí zvířata z hudebky‘ rychle ustupují dobrodružství, které nás zanese například do podmořských hlubin či k šíleným vědátorům bavících se vrháním výše zmíněných sněhových koulí na rozličná místa světa.
Velká většina gagů je svou povahou podobná cartoonům a vedená tudíž snahou o maximální srozumitelnost a účinnost, naproti tomu množství akce je snímáno ve velkých celcích zaplněných dějem, což naopak vyžaduje maximální pozornost, neboť všude na plátně se děje něco zaznamenání hodného. Kromě hrátek s diváckou náročností a komediálními subžánry se tu též projevuje napětí mezi spektakulárností a „kutilským“ přístupem: v daných celkových záběrech se to jen hemží atraktivní akcí, to vše ale přitom provádějí plastové figurky, které pod sebou navíc mají podstavečky, na nichž obvykle stávají v poličkách chlapeckých pokojíků. Z toho by jeden propadl panice. Tak směle do toho!
ORIGINÁLNÍ NÁZEV: Panique au village
INFO: Belgie/Francie/Lucembursko, 2009, Animovaný, 75 min
REŽIE: Stéphane Aubier, Vincent Patar
HRAJÍ: Stéphane Aubier, Jeanne Balibar, Bouli Lanners, Vincent Patar
AUTOR: Tomáš Stejskal
Podívejte se na ukázku: