V cyklu Bez cenzury televizní společnosti HBO vznikl dokument o komunitě BDSM, který se dostává i na plátna kin. Tento portrét tří lidí se zálibou v bolesti a dalších extrémních sexuálních praktikách se úspěšně vyhýbá bulvárnosti, zato mu – stejně jako jeho protagonistům – nechybí nadhled a humor.
Společnost HBO se stále výrazněji zapojuje do podporování filmových projektů. V její produkci vznikl na české poměry odvážný, byť ne zcela zdařilý snímek Dvojka, nyní uvádí do kin tento dokument dotýkající se tabu, která pro mnohé zůstávají stále nemocí, nebezpečnou úchylkou či přinejmenším nepochopitelnou výstředností.
Dokumentarista a kameraman David Čálek našel lidi, kteří svým chováním, upřímností výpovědí o vlastní sexualitě i sympatickým nadhledem dokazují, že nejsou žádnými pervertovanými kreaturami, ale obyčejnými lidmi s normálním zaměstnáním, kteří se pouze baví a vzrušují poněkud výstřednějším způsobem.
Nepochybným hrdinou snímku je softwarový architekt s přezdívkou Altair, jehož záliby v nošení koňského převleku a pořádání sportovně-erotických klání pro antropomorfní koně využívá snímek už na úrovni propagace. Plakát s jeho portrétem v „koňské“ podobě vypadá, jako kdyby patřil spíše k nějakému excentričtějšímu superhrdinskému kousku. Podobné odlehčení pospolu s naprostým respektováním bez špetky laciného bulvárního negativismu prochází i celým filmem.
Režisér po většinu času snímá ruční kamerou promluvy hrdinů i scény z jejich běžného prostředí, ať už je jím ústředí Strany zelených, pro niž jedna postava pracuje, či prostor netradiční Hell Party, kde se lidé s podobnými zálibami sdružují. Čálek šetří s přímými ukázkami sexuálních praktik, v momentě kdy je ukazuje, vyvolávají svou jinakostí smích, nikoli však výsměch. V jiných okamžicích, třeba při scéně zavěšování na háky, se naopak daří vdechnout dané situaci vážný až rituální rozměr, čímž si dané praktiky říkají nejen o toleranci, ale též o určitý respekt.
I bez hlubších exkurzů do oblasti sexuologie se díky intimnosti, komice a zdravému přístupu protagonistů daří ukázat je jako plnohodnotné bytosti, odtabuizovat ústřední téma snímku a říci, že být „úchylem“ může být i docela fajn a normální věc. A že to, co se děje za zdmi ložnic, nemusí mít žádný vliv na celkovou osobnost jedince. A pokud má, tak kdo ví, zda pozitiva nepřevažují nad negativy.
ORIGINÁLNÍ NÁZEV: Nebe, Peklo
INFO: ČR, 2009, Dokument, 83 min.
REŽIE: David Čálek
AUTOR: Tomáš Stejskal
Podívejte se na profil filmu na ČSFD.cz:
Podívejte se na trailer: