Thrillery a horory týkající se zlých dětí jsou dost populární již po desetiletí. Vzpomeňme na snímky jako Vymítač ďábla (1973), Satan přichází (1976) a z novějších Kruh (2002). Začarovaný kruh či spojené nádoby zlo ve společnosti – zlo v dětech je závažným tématem, jehož důležitost je zakořeněná v podvědomí. Proto je lákavý i Orphan a naštěstí nezklame.
Španělský režisér Jaume Collet – Serra snad musel v posledních letech brát nějaké doučování; nechce se totiž věřit, že svěží film Orphan točil tentýž člověk, který poslepoval naprosto jalový remake Dům voskových figurín (2005). Sice se nejedná v žánru o vyloženě převratné dílo, ale všechny kinematografické složky do sebe funkčně zapadají. Nápaditý scénář a skvělé obsazení pak snímek činí kvalitní podívanou.
V první polovině se debutující scénárista David Johnson sice nevyhne určitým drobným klišé, které zkušeného diváka udeří do očí (případně do uší), ale jak se propadá hlouběji do temného příběhu, jsou mu vynahrazovány originálními prvky.
Naprosto vyčnívající je pak mladá představitelka hlavní role Isabelle Fuhrmanová, která tajemnou postavu ztvárnila velice plasticky a průběžně, s postupujícími minutami díky ní dostává předchozí konání figury Esther další významy. V roce 2007 již zazářila po boku slavnější dětské hvězdy Dakoty Fanningové ve zcela odlišném (hudebním) snímku Hounddog. Po úspěchu Orphan se objevila v tematicky blízké televizní předělávce Kukuřičných dětí, která je však dle reakcí dost nepovedená. Snad nyní nezůstane Fuhrmanová uvězněná v těsné škatulce a ve špatných produkcích, protože má jistě na víc.
Bohužel leccos o příběhu prozradí samotný obal DVD. Rozhodně nedoporučuji číst nadšené výkřiky publicistů, které distribuce tak ráda zařazuje na přebaly – v tomto případě mohou o obsahu prozradit až příliš. Titul filmu i jeho hlavní obrázek zas jednou exponují otázku, zda by se umělecký zážitek nedal zhodnotit už od prezentace. Silněji a překvapivěji by například působil, kdyby se jmenoval „Adopce“ a prezentoval by se plakátem s rodinou u krbu a dívkou stojící stranou. Podtitul „S Esther není něco v pořádku“ by mohl zůstat. Pochopitelně by pak snímek nebyl tak komerčně úspěšný.
Disk obsahuje bonusy ve formě několika vystřižených scén a takzvaného alternativního závěru. Výstupy, které byly vypuštěné, jsou skutečně nadbytečné a spíš dokumentují soudnost režiséra vyseknout z celku něco, čehož význam málo zkušený scénárista nadhodnotil. Alternativní konec je spíš jen zajímavou scénou, která by přímo napojit ani nešla. Spíš se jedná o vtipnou parafrázi pro filmové fajnšmekry. Odkazuje na jeden klasický snímek z poloviny dvacátého století…
Jakub Pech
Podívejte se na trailer: