Přichází ke mně malý klouček, očka mu svítí jak lampiony a povídá: „Můžu jít s váma?” Podávám mu ruku. „Jasně kámo.” A společně vcházíme na travnatý pažit...
Začíná hrát znělka Ligy Mistrů a do mě se vlévá pocit blaženosti. Takhle nějak nastupují opravdoví fotbalisti v opravdové Lize Mistrů! A ještě jim k tomu řve třeba 70 000 lidí na stadionu. To teprve musí být zážitek! Já bych tam pak lítal jak pominutej!!!
No nic – my se nacházíme na oslavách 90 let klubu AFK Kbely, diváků je odhadem 85, nikdo neřve, ale stejně je to parádní. Třebaže jsem za Kbely nikdy nehrál, byl jsem povolán do týmu, jehož věkový průměr se blížil k šedesátce. Myslím, že mě oslovili kvůli tomu, že jsem nejkrásnější český fotbalista. Nejdřív mě chtěli nacpat do brány, ale potom, co jsem je ujistil, že opravdu nejsem brankář, mě poslali do útoku. Proti nám nastupuje mužstvo hvězd – Baranek, Lokvenc, Frýdek, Berger, Pešice, Stracený, Jeslínek, Táborský, Herda, slávista Franz Straka…, ale především svatyni jim hlídá čaroděj Vaniak! To by bylo dát mu banán. Tedy ne to ovoce – myslím tím gól! První půle je oťukávací, jen se rozehřívám. O poločase si dávám malé pivo a koláček, forma mi graduje. A ve druhý půli to přichází. Dostávám se k odraženému míči v malém vápně, Vaniaka posílám expres na druhou stranu, dva obránce posazuju na zadek – a bác ho – GÓL!!! A za chvilinku centr, naskakuju si na něj – hlavička – GÓL z kategorie „výstavní kousek“! Ochozy křičí mé jméno – k tomu mohu říci jen jediné: „Hele pocem, kam deš, a jakej byl čaroděj!!!”
Jakub Kohák
Král Újezda I. + II. + IV.
W#5 + ten hezčí z Pavarotti Revival
2x nejlepší střelec Gusanos Rojos - sezony 2009/2010 + 2010/2011
Útočník 1. Hanspaulské ligy Inter Lotyščák s průměrem 1gól na zápas
Předseda F.F.A.B. GM ÚFA