Stálice české jazz-rockové scény -123 min na sebe tentokrát nechala posluchače čekat, od vydání předchozí desky Mom uplynuly celé čtyři roky.
Mezitím se stačili vrátit od velkého vydavatelství zpět k nezávislému labelu a opět (už počtvrté) vyměnili bubeníka. Důležitější však je samozřejmě vývoj v samotné hudbě. Od debutu Shooba Dooba (1999) se „Minuty“ permanentně posunují k barevnějšímu a komplexnějšímu výrazu. Počáteční sound kytara-basa-bicí byl postupně narušován různými hosty a doplňkovými nástroji, které si přibralo základní trio. Aranžérsky nejrozmáchlejší bylo dosud živé album XL Live (2004) s třemi hosty. Příští rok snad vyjde záznam koncertu s Pražskou komorní filharmonií, který se odehrál letos 17. listopadu.
Aktuální studiová nahrávka Dream má velmi svěží zvuk. Kromě samotné práce zvukařů při natáčení tomu napomáhá skutečnost, že si ústřední dvojice Zdeněk Bína / Fredrik Janáček pohrává s elektronickými klávesami. Bína navíc oproti minulosti mnohem víc experimentuje se zvuky svých kytar; například sólo jako je v „Your Satellite“ jsme u -123 min dřív opravdu neslyšeli. Netřeba se však obávat, že by přes to vše kapela ztratila svou osobitost. Jádro zvuku zůstalo perfektně rozpoznatelné, především díky nezaměnitelnému vokálu, specifickému feelingu kytarové hry a nevtíravě pozitivní atmosféře.
Autor: Jakub Pech