Za novým pražským projektem Sinuhet stojí dvojice muzikantů z ceněné formace První hoře – osobitý zpívající básník Milan Urza a klávesista Michal Mihok (jindy pan Šťulda, klaun s akordeonem). Ani zbývající členové však nehrají jen druhé housle; respektive bicí (Šimon Hajdovský z kapely Akline) a basu (Jakub Rolník).
Čtveřice se dala dohromady loni a nedávno již přišla se sedmi skladbovým promo EP Zimní nebe (trvá cca 23 minut). Když Milan Urza v loňském rozhovoru zmiňoval, že se chystá pustit do dalších projektů, ani by mne nenapadlo, že by to mohlo být tak rychle. Začínají koncertovat až na podzim (v Praze poprvé 12. litopadu v Malostranské Besedě), ale materiál můžete naposlouchávat už nyní.
Zde si můžete přečíst rozhovor s Prvním hořem.
Sinuhet na svém promo albu předestírá tvorbu, která oproti Prvnímu hoři není tak žánrově rozpínavá. Písně na Zimním nebi nezacházejí až k metalu, zůstávají u řízného rocku, zatímco druhý pól není něžně baladický, nýbrž hravě jazzový. Toto „zjednodušení“ však vůbec není na škodu, ostatně je žádoucí, aby kapely byly odlišitelné; v PH je posluchač konfrontován se smrští změn a dramatických zlomů, zde si Urza (téměř výhradní autor) nechává dostatek prostoru pro plynulý vývoj melodie potažmo celé písně.
Už po druhém poslechu se výsledek zadře do paměti, ovšem nelze říct, že by to bylo vlezlé, zkrátka je to chytlavé. Kvalitní skladby jsou i u Sinuhetu podtrženy velmi nadprůměrnými texty. Ale najde se chvilka i pro instrumentálku – „Klaunova hostina“, která mi zní jako nepravděpodobné potkání Weather Report a Rush. Zatím jediná věc od Michala Mihoka by klidně mohla být delší, takhle návštěvník hostiny Klaunovi sotva stihne připít.
Na EP Zimní nebe je přítomná dvojice hostů. V závěrečné písni „Nepiště jména“ se objeví kolega z Prvního hoře Robert Rajs (pan Bertrám) na klavír – skvostná vyhrávka po každé strofě sloky skladbu harmonicky osvěžuje. V pěti ze sedmi tracků je uveden producent Ecson Waldes, v jehož studiu Sinuhet míchal a masteroval, s příspěvkem elektronických samplů – činí tak skoro nepozorovaně, s empatií ke skladatelskému záměru.
Zkušenosti zúčastněných muzikantů a dobrý výběr spolupracovníků mají za výsledek to, že vznikla nahrávka, která má vedle dalších předností návdavkem i skvělý zvuk. Půlku hvězdy si nechávám do foroty, protože zde cítím určitý potenciál vývoje, který, pokud se naplní, bude při hodnocení regulérní řadové desky třeba ocenit.
Jakub Pech
Zde si můžete pustit ukázky: http://bandzone.cz/sinuhet