Projekt wrgha POWU orchestra je jedenáctičlenné uskupení okolo postavy klavíristy a producenta Tomáše Sýkory.
Ten má mezi svými aktivitami i jazzovou kapelu Nedaba; takhle jednoduché to však u wrgha POWU s žánrovým zařazením není. Na albu Kapiloongo, které orchestr natočil po dvou letech existence, je totiž každý kousek z jiného soudku. Jazz je rovněž přítomen ve značné míře (především „Hotel Paris“); pod vlivem evokativních názvů mají některé skladby kupříkladu až soundtrackovou atmosféru. Pod „Měchurkou a Lískáčkem“, vrcholnou kompozicí desky, tak lze až hmatatelně vnímat jakýsi epický příběh fiktivního animovaného filmu.
U „Vorařů“, kde je použit výklad Karla Čáslavského z pořadu Hledání ztraceného času, je pak propojení s vizuální stránkou evidentní. Vydařená je také jediná otextovaná píseň „Podzimní“ s rapujícím hostem Ondřejem Dědečkem – akorát tím, jak je se svým zpěvem osamocená, z alba poněkud vyčnívá, navíc je stažená do fade outu, čímž jí trochu chybí pointa.
Naopak další solitér, lehce „čechomorovská“ skladba „Právě dnes“, jejíž autorkou je houslistka Nina Marinová (ostatní napsal Sýkora), působí na desce jako osvěžení. Jako debut je Kapiloongo zkrátka funkční, příště bych od wrgha POWU orchestra očekával, že se víc zaměří na celkový koncept nahrávky.
Jakub Pech