.jpg)
Začátkem února zaznamenal české punk velký comeback. Po několika měsících nečinnosti se na pódia vrátila kapela Pipes and Pints, včele se staronovým frontmanem Mikem Sycem.
Brilantní předskokan
Obecenstvo slušně zaplněného Lucerna Music Baru se dostalo do varu ještě dlouho předtím, než půlkruhové pódium obsadili pánové z Pipes and Pints. Ještě před nimi totiž vystupovaly zajímavé předkapely. Větší díl pozornosti na sebe strhla anglická skupina Buster Shuffle (další předkapelou byla česká skupina Wild Tides). Anglická parta s klasickým cockney přízvukem hrající příjemný mix ska a rokenrolu.
Svou produkcí rozpohybovala na punk čekající lidi a z lelkování probrala i přítomné fotografy, kteří po prvním akordu začali obíhat kolem podia jako dravci lovící svou kořist. Na Buster Shuffle se mi také líbilo složení nástrojů (kontrabas, kytara, bicí, dvoje klávesy) a velmi na mě zapůsobily dvě půvabné, černošské zpěvačky, které doplňovaly hudbu zpěvem a tancem. Ty holky se pohybovaly tak pěkně synchronizovaně, že vypadaly jako dvojčata.
Pořádná řežba!
Hosté z ostrovů byli odměněni za své vystoupení vřelým potleskem a pochvalným řevem, ale i přes svůj úspěch museli vyklidit pódium pro ty, na které všichni přítomní tolik čekali. Pipes and Pints! Ještě pár minut před začátkem koncertu jsem si říkal, že to dneska nebude až taková „prasárna“. Menší prostor před pódiem a relativně blízké sloupy ve mně vytvořili dojem, že divoké pogo dnes nebude až tak divoké. To jsem se však mýlil.
Stačilo prvních pár tonů písničky Criticized a už jsem musel srdnatě odrážet „útoky“ ze všech světových stran. Zkrátka punk jak má být. Nadšení, ale co nadšení, přímo nadržení davu i kapely bylo neskutečné. Neustále někdo skákal z pódia, kluci, holky se bez přestávky bavili divokým tancem, kapela sypala do rozběsněného davu jednu vypalovačku za druhou. A jak bývá zvykem, kluci z Pajpsů i v Lucerně demonstrovali svou sounáležitost s fanoušky několika pěknými skoky mezi ně. Zvlášť bych ocenil navrátilce Mika, který si střihnul výstavní šipku ala Ian Thorpe. Basák se zase odmítnul při skoku na znak zbavit svého nástroje. Zkrátka o skvělé zážitky nebyla nouze. Po dlouhé době mohl člověk naživo slyšet oblíbené písničky z Until We Die, ale také ochutnal několik kousků z připravované desky. Ukázky naznačily, že se všichni máme na co těšit. Koncert byl zakončen několikanásobným přídavkem a vyjádřením díků z obou stran. Lepší comeback si snad nikdo nemohl přát.
TEXT: Honza Novotný, FOTO: Zuzana Šebelíková