Velký rokenrolový švindl, film o britské punkové legendě Sex Pistols, posloužil režiséru Petru Zelenkovi jako inspirace k napsání scénáře pro mystifikační hudební dokument Mňága: Happyend (1996). Ve snímku, ukazujícím odpudivé praktiky šoubyznysu, vystupují třeba i Chinaski či Karel Zich, hlavní roli zde ale má valmezská rocková kapela Mňága a Žďorp. A právě díky ní je nyní Zelenkův film poprvé k mání jako součást 2 DVD „On Stage“ (Surikata Records 2010, vydavatelství Mňágy). Kolekce vedle koncertu Mňágy a Žďorp z vyprodaného pražského Lucerna Music Baru z podzimu 2009 obsahuje i 27 jejich videoklipů od „Kocourkova“ (1990) po „S kufrem a se ženou“ (2010). Video „I cesta může být cíl“ ale na 2DVD bohužel chybí, v koncertní verzi zde však tento song písničkáře Oldřicha Janoty je. Hodinový film, kvalitně natočený energický koncert a pestré klipy Mňágy pohromadě tvoří unikátní hudební komplet, v české kotlině asi dosud nevídaný. A ovšem i zábavný. O 2DVD „On Stage“ jsme si povídali a do minulosti se tak také ohlíželi s Petrem Fialou, autorem textů, kytaristou a zpěvákem Mňágy. Spoluzakládal ji v roce 1987…
Petře, média i filmy samotné nám často představují filmové režiséry jako choleriky, které stále někdo ruší a mají to s herci těžké. Zažili jste při natáčení klipu něco takového?
Ani ne. Většinou to bylo v pohodě. Asi to bylo i tím, že jsme si produkci vybírali vždycky sami, takže pokud se nám někdo zdál fakt divnej, tak jsme s ním nedělali. Já docela respektuju, když je někdo magor, pokud vytváří zajímavé věci. Akorát si dávám majzla, aby mě nikdo do svejch magořin moc nenamočil.
Vždy jste si dělali, co jste chtěli, alespoň to na mě tak působilo. Je podobným trucem i anglický název 2DVD „On Stage“?
To je odkaz na skupinu Rainbow a její třetí album, Ritchie Blackmore je naše puberta, chápeš? (smích) Není to žádnej truc, je to sranda. Dělat si, co chceš, je nejlepší způsob, jak prožít život. Tak to tak děláme, jak to jen jde. Zajímavé je, že když se opravdu uvolníš a nestaráš se, co jak asi dopadne a co asi někdo něčemu řekne, kolik se čeho asi prodá a jestli se vrátí aspoň náklady, a jen si jedeš svoji lajnu a přeješ si, ať to teda dobře dopadne, tak to vždycky dobře dopadne! Ale je to těžký, jsme zvyklí tady v Česku spíš žít v doživotní křeči, že…
Koncert jste si točili sami, režisér filmu Mňága: Happyend Petr Zelenka je váš kamarád. Přesto: Bylo složité – ať už finančně, technicky či lidsky – něco pro 2DVD sehnat?
Ani ne. Všechno jsem dal do kupy sám. Petr Zelenka pomohl předjednat koupi filmu z televize, Zukoš připravil všecky svoje klipy, v podstatě všichni nám vyšli vstříc, nikdo neprudil. Drahé to celé bylo, ale s tím jsme do toho šli: Chtěli jsme, aby to bylo co nejlepší a co nejkomplexnější.
Kolik korun jste si jako kapela na natáčení vydělali? A jak byl ten snímek drahý? Má jen 62 minut…
Za natáčení jsme žádné peníze nedostali. Ale byl to velmi levný film.
Zajímalo by mě, jestli bylo rozhodnutí nepřehrávat a studiově nevylepšovat živý záznam vašeho koncertu z Lucerna Music Baru jednomyslné od celé kapely. Neslýchal jsi třeba: „Jé, tohle sólo by mohlo být lepší – opravíme to!?“ nebo „Praskla mi struna, necháme to tak opravdu?“
Jasná věc! V tomhle jsme měli všichni jasno od začátku! Upravovat život a historii nás odnaučili komunisti – ti pořád něco maskovali! Pouze jsme zvuk nechali kvalitně smíchat jedním z nejlepších míchačů v Česku Petrem Slezákem. Chtěli jsme mít obrázek toho, jak Mňága hraje, co nejlíp zaznamenaný a zdokumentovaný. Představa, že bychom seděli ve studiu a opravovali kiksy, je přinejmenším trapná.
Prozradil jsi už, že vaše kostýmy velkého ovoce vzaly po natáčení snímku Mňága: Happyend na jakémsi divokém večírku za své. Nemáte ale doma jiný artefakt z toho filmu? Nic jste si neschoval?
Nemám nic, ale dostal jsem od Petra takovou tu olejovou lampu, co je v titulcích Knoflíkářů… Teda moji kluci ji od něho dostali (smích).
Byly vůbec na ten film nějaké castingy? Vždyť se odehrával v klubech, na večírcích a tiskovkách, kde ho také Petr Zelenka natáčel. A vaši fanoušci byli opravdoví fanoušci…
To jo. Ale často se natáčelo i dopoledne, tak museli fanoušci dorazit na natáčení koncertu místo školy a my jim psali omluvenky. Celé to bylo jedna velká prdel. Měsíc jsme se intenzivně bavili v Praze a okolí, moc nespali a neustále domýšleli nějaké ptákoviny. Bydleli jsme v bytě Petrovy tehdejší přítelkyně Olgy Dabrowské, stravovali se na Kavčích horách, pro kluky z Valmezu total úlet!
Tvrdíte, že se vize filmu Mňága: Happyend časem naplnily. Co nejabsurdnějšího se z toho filmu stalo skutečností? A bude ještě hůř?
Myslím, že náhradní skupina, kterou ve filmu ztvárnili Chinaski, je jednou z mnoha takových absurdit. Neřekl bych ale, že je špatně a že bude ještě hůř. Řekl bych, že je bezvadně a že bude ještě líp! Nezaměňuju už svůj život s jakousi svou hudební kariérou.
Text a foto: Jan Pěnkava
Zajímavosti o skupině Mňága a Žďorp a jejím frontmanovi
Skupin či projektů, v nichž Petr Fiala působil, je spousta: Slepé střevo, Rytmus 84, Rytmická mládež, Valašský minimální orchestr, Happyend, Smrt mladého sebevraha (SMS), Jonáš Hvězda, Elvis Přešlý (změna názvu MaŽ pro Lipnici 1988, kde vystoupil i Václav Havel). Počátkem roku 1987 byl Petr Fiala v psychiatrické léčebně v Kroměříži, poslouchal tam Velvet Underground, napsal o tom písničku 17B (Furt rovně!) První album Mňágy „Made in Valmez“ se stalo českou Deskou desek 90. let podle časopisu Rock and Pop.
Jedním z jeho nevětších hitů je skladba Hodinový hotel. Kapelu k ní inspiroval podnik Balkán z Paskova na severní Moravě.
Druhá deska Furt rovně! byla prvním albem české skupiny u firmy BMG. Po jejím vydání se skupina zprofesionizovala.
Mňága hrála v Londýně, ale i v Amsterodamu, v Berlíně, Los Angeles, Chicagu, Denveru, Las Vegas…
Vyšly o ní knížky: „Z nejhoršího jsme uvnitř!“ (1993, historie, texty) a „Mňága a Žďorp – Výhledově“ (1995)
Na podzim 1987 Mňága poprvé oblékla pro koncert svůj tradiční dres – červené trenýrky a bílá trička. Na začátku 90. let vystupovala v námořnických oblečcích.
Tomáš Chorý použil na obal CD „Ryzí zlato“ několik gramů marihuany. „A znehodnotil ji tak. Škoda,“ posteskl si Petr Fiala v roce 1995, kdy album vyšlo.
HOUSER JE NOVĚ I NA FACEBOOKU, STAŇTĚ SE JEHO FANOUŠKY!