„Narodíme se. Prohlédnou nás. Když jsme malí nebo neduživí nebo nemocní nebo zohavení, jsme odstraněni. Trápí nás hladem, nutí krást a prát se a zabíjet. Zkoušejí nás. Vyženou nás do divočiny. Musíme postavit svůj mozek a vůli proti běsnění přírody. Trestají nás holí a bičem. Učí nás neukázat bolest. Náš výcvik nikdy nekončí. Jsme SPARŤANÉ.“
Život ve staré Spartě nebyl žádné peříčko, ale mělo to něco do sebe. Čest, odvaha, statečnost, spravedlnost, to nebyla jen prázdná slova a muži uměli používat hlavu stejně dobře jako své svaly. Proto když se roku 480 před Kristem shromáždila milionová perská armáda a chystala se rozdrtit jediný ostrov rozumu a svobody té doby – Řecko, neměl spartský král Leónidas příliš na výběr. Vydal se pro schválení války k eforům, kněžím starých bohů.
„Incestem degenerovaná prasata, která musí dokonce i král podplácet a prosit.“
Od nich se dozvěděl, že bozi nejsou válce nakloněni a nelze ji proto proti Peršanům vést. Jako důvod uvedli blížící se oslavy Karneí a fakt, že během něj ještě Sparta nikdy neválčila. Za touto věštbou bylo však víc než jen tanec média, korupce fungovala tenkrát stejně dobře jako dnes a perský král Xerxés I. ovlivnil úsudek eforů zlatem a planými sliby.
To však krále Leónida neodradilo, a proto vzal svých věrných „tři sta“ a vydal se na sever k Horkým branám.
„Sparťane! Vrať se buď se štítem nebo na něm.“ 
Osmikilometrový průsmyk se stal místem události, která vstoupila do dějin jako bitva u Thermopyl. Jako vlna za vlnou se stovky národů celé Asie tříštili o spartské štíty a krváceli pod jejich kopími a meči. Když slunce zastínilo tisíce perských šípů, Sparťané byli rádi, že na chvilku bojují ve stínu. První den byl úspěšný a pro perského krále Xerxa I. nepochopitelný. Proto druhý den poslal Xerxés proti Sparťanům svou elitní jednotku, „Nesmrtelné“. Ti však pod náporem spartské falangy nedostáli svému jménu a dopadli podobně katastrofálně jako jejich spolubojovníci den předem. Kdoví jak by celá bitva skončila, nebýt zrady zhrzeného a znetvořeného Ephialta.
Comics není přesným převyprávěním historické události, je to heroický epos o odvaze očima Franka Millera. Ten si spoustu věcí upravil tak, aby mu vyhovovali pro comicsové zpracování. Na druhou stranu co se čísel týče, tak vycházel z historických pramenů. Osobní stráž krále Leónida opravdu tvořilo 300 Sparťanů. Velikost perské armády se dnes už těžko dokazuje a odhady historiků se pohybují od 100 000 do 5 283 200 vojáků (Hérodotos). Xerxových „Nesmrtelných“ bylo opravdu 10 000 a tento stav byl v případě ztrát vždy doplňován na tento počet. „300“ je comicsový epos, který nemá v comicsovém ani žádném jiném médiu obdoby a právem patří k tomu nejlepšímu co kdy v tištěné podobě vyšlo.
Comics „300“ vyšel v roce 1998 původně jako pětidílná sešitová série v klasickém americkém formátu, poté i knižně a od té doby byl již čtrnáctkrát dotiskován. O kvalitě tohoto díla svědčí i tři získané Eisner Awards a dvě Harvey Awards. Tento epický velkoformátový comics vychází u nás již v třetím českém vydání s menšími úpravami, opět v pevné vazbě a pod hlavičkou nakladatelství Comics Centrum.