Florencie je hlavní město Toskánska a i přes to, že má 465 000 obyvatel se jí přezdívá muzeum pod širým nebem. S městem jsou nerozlučně spjata jména mnoha velkých umělců jako třeba Michelangelo, Botticelli, Alighieri, Boccacio či Petrarca. Ještě když jsme přijížděli k městu, netušili jsme, že se s těmito perlami renesance seznámíme prostřednictvím autosafari.
MICHELANGELO IS DEAD
Přijížděli jsme k Florencii s malou mapkou středu města v průvodci z řady Lonely planet, podle které jsme měli najít kemp Michelangelo ležící kdesi v centru. Po několikátém dotazu nám konečně jeden turista prozradil, že ví, jak se tam dostat. Tak jsme vyrazili křivolakými ulicemi, nad kterými se tyčily dómy a kampanily. Uličky však byly stále tenčí, v posledku zavalené zástupy fotografujících turistů, které jsme hrnuli před sebou. V podstatě to bylo jako přejet autem pražský Karlův most; značku zákazu vjezdu jsme nikde neviděli. Přesto bych tento způsob seznámení se s Florencií nikomu nedoporučoval, neboť naše cesta, na které už beztak nebylo kde se otočit, náhle končila neprostupnou zdí. Naštěstí se zde nabízela ještě užší odbočka, tentokrát však jen pro skútry. Karabiniéry jsme neviděli, tak jsme rychle projeli a jako bonus k autosafari si přidali trochu adrenalinu. Když nám pak na dotaz, že hledáme kemp Michelangelo, odpověděli: „Michelangelo is dead,“ už nás to nedokázalo rozhodit a raději jsme se orientovali podle mapy.
KATALOG PRO UNESCO
Všechny další zážitky už pak byly jen kulturní. Vždyť architektura Florencie je něco jako katalog památek UNESCO. Kupole dómu Santa Maria del Fiore majestátně ovládá panoráma města, zblízka jsou vidět pruhy obložení z bílého, zeleného a růžového mramoru. Sousední kampanila slouží jako zvonice katedrály a je jednou z nejkrásnějších v Itálii. Dále zde nalezneme slavný Ponte Vecchio, most, jenž se stal legendou, náměstí Piazzale Michelangelo s kopií sochy Davida, Piazza del Duomo anebo Palazzo Vecchio podobný středověkému hradu, kterému vévodí 95 metrů vysoká věž. Florencii slouží jako radnice. Každá prohlídka začíná nebo končí na Piazza del Signoria s muzeálními expozicemi, Neptunovou fontánou a řadou dalších soch, které jakoby ledabyle rozhozené po náměstí vytvářejí onu představu muzea pod širým nebem, za kterou se do Florencie jezdí z celého světa.
SLAVNÍ FLORENŤANÉ
Na pouhý výčet památek a zajímavostí by nestačila ani celá série takovýchto článků, a tak se raději pokusím pojmenovat genia loci, který za tím vším tkví. Ocitáte se přeci na místě, kde žili krom slavných malířů, sochařů a architektů také lidé vládnoucí perem. Pro básnivé povahy jsou zde Dante a Petrarca, pro lidi milostné touhy Boccaccio a pro politiky Machiavelli. Slavná Churchilova slova o tom, že nikdy v dějinách nevděčilo lidstvo tak malé skupině lidí za tak mnohé byla sice původně určena letcům, kteří vyhráli válku o Británii, ale mohla by platit i o Florencii, kde se zrodilo tolik géniů, že dodnes plní knihovny a muzejní sály celého světa. Leonardo da Vinci tu nejen namaloval nejslavnější obraz lidstva, Monu Lisu (modelem seděla Florenťanka), ale posunul tolik vědních oborů o takový skok dopředu, že se zdá, jako by jeho mozek ani nepocházel z tohoto světa. Připomínám, že se zabýval matematickými výzkumy, lékařskými pokusy, vysoušením močálů, zavedl pojem dynamické energie, stanovil základ setrvačnosti, zdokonalil stavbu mostů, techniku dobývání hradů a známé jsou i jeho studie tanku, jízdního kola, vrtulníku, rogala, či dalších vynálezů pochopených až mnoho století po jeho smrti. Ale i takový titán musel o své postavení génia soupeřit s Michelangelem Buonarotim, rivalem ze stejného města. Ten mu vyfoukl zakázku na sochu Davida, dnes nejznámější sochu na světě. Zatímco Leonardo je prototypem umělce a vědce, Michelangelo je nábožensky zaníceným umělcem.
To o Raffaellu Santim, třetím nesmrtelném z florentského patnáctého století by se dalo říci, že on byl prvním, kdo dokázal spojit umělecký talent s obchodním a tak se stal jakýmsi praotcem pop kultury. Leonardo měl potíže s mecenáši, protože mnohá díla nedokončil, Michelangelo tvořil jen to, co sám chtěl, ale Raffaello uměl na zakázku dělat umění, které se hodilo do komnat každého velmože, a přitom dodnes patří do zlatého fondu lidstva.
Florentské tipy:
- Historické centrum je relativně kompaktní a v klidu si jej můžete prohlédnout pěšky. I když byla během renesance velký díl města přestavena, východní část starého města má stále ještě středověký charakter.
- Dominantní stavbou celé Florencie je katedrála Duomo, plným jménem Santa Maria del Fiore, která je dodnes nejvyšší stavbou města. Fyzicky zdatnější jedinci si mohou vystoupat 463 schodů vedoucích do špičky kupole.
- Turisté před touto katedrálou dodnes žasnou nad dveřmi, které zhotovil v první polovině 15. století Lorenzo Ghiberti. V soutěži tehdy porazil i Donatella.
- Světově proslulá je galerie umění Uffizi postavená v období 1560 až 1580 původně jako kanceláře vévody Cosima I. Mezi stovkami neocenitelných obrazů a soch si snad největší obdiv turistů získává obraz Zrození Venuše, který roku 1485 namaloval Botticelli.
Text a foto: LIBOR MICHALEC