Jestli se vám zdá nemožné stihnout zhruba za částku 2000 korun a čtyři dny být ve Varšavě, u moře ve známých Sopotech, ve starobylém Krakově, v nádherném horském středisku Zakopane a zakončit pouť ve slovenských Tatrách, tak si přečtěte následující řádky.
Část této cesty jsem letos absolvoval osobně a příští rok se ji chystám dorazit celou. Nastoupíte na hlavním nádraží v 10.17 do vlaku do Varšavy, díky nabídce SporoTiket Polsko se tam dostanete za 474 korun plus povinnou místenku na polské straně, tedy celkově za 450 korun. Během téměř devítihodinové cesty spřádáte plány a můžete se při tom občerstvit v jídelním voze JLV a poučit se, jaký je rozdíl mezi českými a polskými zákazníky, ten nám vysvětlila vedoucí paní Šmecová: „Češi jsou zvyklí si sednout, objednat si jídlo a čekat, na polské straně, tak jsme to vlastně zákazníky učili. Chodili k okénku a chtěli si jídlo vyzvednout. Za ta léta už je však máme vychované“. Když slyšíte tuto energickou dámu hned pochopíte, že „výchova“ proběhla rychle a úspěšně .
Do Varšavy se dostanete před sedmou večer a máte tak chvíli času zakoupit si víkendovou jízdenku na vlaky společnosti TLK (nabídek je víc, ale tato je nejlevnější) za 69 zlotých, tedy asi 450 korun. Tahle jízdenka platí na neomezený počet jízd od pátku od 19 hodin, do šesti hodin ráno v pondělí. Takže nasednete třeba hned tentýž den ve 21.51 do vlaku, který je ráno v 6.10 ve známém středisku Sopoty a užijete si celý den u moře. Jen když půjdete na pivko nezapomeňte, že to se tady často pije se sirupem, který tam u mnohého stánku dávají automaticky… Při své poslední návštěvě jsem byl ze šesti lidí ve frontě jediný, kdo chtěl pivo čisté, ostatní dávali přednost tomu se „sokem“.
TIP
Celková kilometrická délka cesty (železnice plus autobus): Praha – Warszawa – Sopoty – Warszawa – Krakov – Zakopane – Stary Smokovec cca 2500 kilometrů.
Počet dnů: pátek–pondělí
Náklady na uvedenou cestu (cestovné): cca: 1500 korun
A když už se moře nabažíte, na tutéž jízdenku nasednete ve 22.59 do vlaku, který vás přiveze zpět do Varšavy v 6.28 ráno v neděli. Jistě už budete pěkně unaveni, ale probudí vás návštěva zámeckého parku ve Wilanově, kam se dostanete městskou dopravou. Zahrada byla nedávno rekonstruována, je nádherná, stejně jako památky umístěné v její blízkosti. Pokud jde o památky, nejvíce jich má samozřejmě Krakov, tam můžete zamířit (stále na stejnou jízdenku) třeba ve 13.21 z Varšavy, v Krakově jste v pět. Máte osm hodin času na prohlídku tohoto města, a pokud chcete ušetřit, můžete si zakoupit u všudypřítomných stánků za 1,50 zlotého maxipreclík, je to spolehlivá brzda na váš hlad. Ve 3.13 můžete pak pokračovat do horského střediska Zakopane, kde je vlak v 6.46. Protože jízdenka platí do šesti, musíte si menší část cesty za pár zlotých doplatit.
TIP
Dobrá rada: v Polsku dejte pozor, abyste skutečně používali vlaky TLK, u ostatních byste mohli narazit, navíc řada vlaků (kromě druhé třídy TLK) je povinně místenkových, a tak se vám mohla cesta prodražit.
V Zakopaném si dejte třeba polské národní jídlo Bigos, nebo třeba zapiekanku – na obřím rohlíku je zapečena směs že žampionů, sýra a vajec. Chutná skvěle, tedy alespoň mně… Pak už můžete jako já nasednout do autobusu směr Slovensko. Za 18 zlotých (asi 120 korun) se dostanete ze Zakopaného do Tatranské Lomnice, kde je téměř povinností zastavit se na autobusovém nádraží ve známém bufetu Breza. Je zajímavý tím, že je postaven okolo bříz, z nichž některé prorůstají přímo střechou. U klobásy s pivem je ta pravá chvíle promítnout si třeba jen v paměti celou svoji cestu. Já osobně ještě jezdím od Brezy do Starého Smokovce, kde je velice příjemný nájemce bufetu, který láká své zákazníky tak, jako to dělali kdysi pouliční prodavači. Menu za 3 eura, třeba fazolová polévka s uzeninou a guláš se šesti je krásnou odměnou po této anabázi. A tak můžete zůstat v Tatrách, nebo se vrátit zpátky do Prahy. Cesta zpět třeba autobusem z Popradu vás přijde tak na sedm stovek.
Aleš Pohořal