Přestože ve většině případů dopadají filmové předělávky prachbídně a je na nich více než kde jinde vidět snaha tvůrců vybílit naše kapsy, něco mi dávalo tušit, že Tintin bude jiný.
Dějová linka není nijak složitá. Čirou náhodou narazíte u pouličního prodejce na model lodi, o který se kromě vás zajímá ještě podivně vyhlížející chlápek. Byli jste ale první, tudíž ho slušně pošlete do patřičných míst a spokojeně odcházíte. Radost ale nevydrží dlouho. Hned za rohem vás přepadne partička zlodějů, dostanete pár facek a ještě k tomu o loď přijdete. Jenže lupiči mají smůlu. Narazili totiž na reportéra a ke všemu pěkně zuřivého. Tintin se okamžitě vydává po horké stopě a postupně rozplétá celý příběh lodi se jménem Jednorožec.
Pátrání vás zavede do všemožných koutů světa, kde se vám o společnost stará čtyřnohý přítel Snowy a po chvíli i kapitán Haddock, jenž je potomkem právě kapitána Jednorožce. Chtělo by se napsat, že každá postava má ve hře svůj smysl a jeden bez druhého (případně bez třetího) by si v honbě za pravdou neškrtli, ale bohužel tomu tak není. Snowy se osvědčí maximálně na hledání stop, a pokud by tyto pasáže ve hře nebyly, nestalo by se vůbec nic. Přinejmenším zvláštně působí i to, že většinu putování se psisko vůbec na obrazovce neobjevuje. Buď si ho Tintin strčil do kapsy, nebo tam prostě tvůrcům překážel. Podobně je to i s kapitánem Haddockem. Ano, občas vám pomůže někam vyskočit, sem tam dá někomu i přes tlamu, ale stejně se nemohu ubránit dojmu, že potenciál více postav zůstal zcela nevyužit.
Asi nevětší plus herního Tintina je jeho různorodost. Design jednotlivých lokací je výtečný. Stále něco nového, stále něco zajímavého. Jednou vám hra bude připomínat starého Prince z Persie, jindy si zase budete připadat jako Altair z Assassin‘s Creed. Zalétáte si letadlem, zastřílíte ze sajtkáry, budete šermovat s piráty a spoustu dalších „blbostí“, které vám odvrátí herní stereotyp.
Autoři se rozhodli pro nevšední kombinaci klasické plošinovky a akce z pohledu třetí osoby. Palec nahoru jim ale můžeme dát pouze za 2D část hry. Nadšení z dobré skákačky většinou totiž při přepnutí do 3D světa vystřídá frustrace při zápasení s kamerou. Přesto na tom ale můžeme najít pozitivum. Bude to totiž ten nejtěžší souboj, který během celé hry absolvujete. Je jasné, že cílovou skupinou nebyli hardcore hráči, ale přesto je toho napětí prostě málo. Chceckpointy jsou doslova na každém kroku a pokud už se vám tedy podaří někam spadnout (nemám iluze, že by vás snad mohl pokořit nějaký nepřítel), vrátíte se maximálně o 30 sekund zpět. Jiné to bohužel není ani u bossů. Ti totiž Tintinovi první vrásky na čele neudělají. Kdo by čekal, že se zapotí alespoň u logických hádanek, bude zklamaný. Ač by se jich nabízelo mraky, spočítali bychom je v klidu na prstech jedné ruky, a většinu navíc vyřešíte bez mrknutí oka.
Tintin není špatná hra. Bohužel doplácí na to, že většina z dobrých nápadů nebyla dotažena a zůstává tak pouze jejich torzo. Přesto se většinu herní doby, která je mimochodem okolo čtyř hodin, budete slušně bavit. Po dohrání příběhové části se navíc můžete pustit do několika miniher, které u konzole xBox360 využívají i Kinect.
Martin Vodička
HODNOCENÍ: 66 %
Platformy: PC, x360, PS3, PSP, Wii, 3DS
HRU MŮŽETE ZAKOUPIT ZDE