Co by to bylo za konzoli od Nintenda, pokud by se na ní neobjevil legendární Super Mario Land. Více jak půl roku od zahájení prodeje první herní platformy se 3D zobrazením se dočkali i majitelé Nintenda 3DS.
Nečekejte žádné překvapení. Příběh je stejný. Spočítat, kolikrát byla princezna Peach unesena, by měl problémy i Will Hunting, a ten byl v matematice sakra dobrý. O příběh zde ale vůbec nejde, vždyť Mario se nestal legendou kvůli němu. Hlavní zbraní italského instalatéra vždy byla jednoduchá, ale o to návykovější hratelnost, okořeněná spoustou drobných vychytávek, které nenabízí žádná jiná hra.
Cesta za osvobozením princezny vede přes osm světů, přičemž každý z nich se skládá z šesti úrovní. Celkem vás tedy čeká 48 lehčích i složitějších kol, které vám na pár hodin zábavy rozhodně vydrží. Na konci každého světa již tradičně musíte pokořit jednoho z bossů, což ale ve většině případů není žádný problém. Jen prostě musíte v tomto případě na hlavu zadupat třikrát. Pokud by těch několik hodin někomu přišlo málo (a věřte, že přijde), budete po dohrání příběhové části mile překvapeni. Odemkne se vám totiž řada dalších kol, a ač na první pohled vypadají stejně, dají vám zabrat rozhodně více.
Na velké bonusové mince si fanoušci série již také nejspíše zvykli, nicméně tentokrát je hra nutí sbírat. Pokud vás nikdy netrápilo, že jste je v některých kolech pozapomněli a ochudili jste se tak o nějaké to video s nápovědou, jak sebrat ten či onen bonus, teď se budete muset vracet. Každý svět je totiž zpřístupněn pouze s určitým počtem těchto mincí, a jestliže jich máte méně, dál zatím nepůjdete. To může znít jako nepodstatná záležitost, ale vězte, že pokud najednou zjistíte, že vám jich chybí třeba šest, je značně frustrující opakovat již prošlé levely.
Největší novinkou ale samozřejmě je, že Super Mario poprvé dostal skutečný třetí rozměr. Pokud jste majitelem 3DSka a na hry ve 3D jste si už zvykli, nečekejte žádné grafické orgie. Většina dostupných her vypadá lépe, respektive další rozměr lépe využívá. Od Maria jsem očekával, že přijde množství vychytávek, ale těch je bohužel minimum. To ovšem neznamená, že byste 3D Slider mohli dát do polohy off. Některé části hry (zejména ty bonusové) vás nutí jej využívat, jinak byste totiž neviděli, jak jsou překážky poskládány nebo kam máte skočit. I bez 3D si ale užijete si tradičního Maria se vším všudy… Tedy skoro. Někoho možná zamrzí, že se nepotkáte s parťákem Yoshim, ale to je spíše takový detail.
Mario je vždy sázka na jistotu, jakmile si ho jednou zahrajete, nebudete mít nikdy dost. Přesto, že se na první pohled jednotlivé díly série od sebe výrazně neliší, vždy budete zažívat pocit, jakobyste ho zapnuli poprvé.
Martin Vodička
HODNOCENÍ: 88 %