Název nevelkého podniku odkazuje na „útulné hospůdky s typickou domácí kuchyní“, tomuto předobrazu se však podobá jen velmi málo.
Takové motto vytváří klamnou iluzi o charakteru tohoto místa, neboť v praxi se zde pojímá útulnost v silně modernistickém hledisku, nikoli jako pohodlí a jistý psychický komfort stolování. Je tedy nasnadě, že se při pobytu lehce narazí na komplikace. Nevýhodou místností stylizujících se do továrenských hal je předně fakt, že v nich není možné zachovat příměří mezi kuřáky a ostatními, dále hlučnost a „frmol“.
Kumulace lidí do nečleněného prostoru připomíná veřejnou jídelnu, kde si všichni vidí do talířů i do úst a mnoho nechybí k tomu, aby do sebe strkali lokty. Přednost restaurace představují samotná jídla, byť to neplatí bezvýhradně. Z předkrmů si žádají vychutnání kuřecí plátky s listovým špenátem a rucolou s vynikající složkou medohořčičné „salsy“, ale neméně rafinované závitky z grilovaného lilku plněné parmskou šunkou, ricottou a parmazánem (obojí nepatrně přes 100 Kč).
Mezi pizzami excelují zejména San Marco, Emiliino, Azzura, Tochi. Příjemné je vstřícné gesto týkající se servírování pizzy – všechny se připravují ve dvou velikostech, díky čemuž se lze vyvarovat přemáhání lítosti nad nezvládnutelnou porcí i přejídání. Výběr z více než dvacítky úprav pizzy a šestnácti těstovinových pokrmů vynahrazuje výrazně chudší rubriku rizota, která zahrnuje po jediné kuřecí a vepřové verzi. Překvapivé je minimální zastoupení hub v místní kuchyni, jež naštěstí „strojovitě“ nepůsobí.
LOKACE: Soukenická 7, Praha 1
OTEVÍRACÍ DOBA: po–ne: 11:00–23:00
KONTAKT: 222 818 892
TIP: pizza San Marco á 105 Kč
AUTOR: Mariana Zilynská