Nanést pěnu na obličej, udělat pár tahů strojkem, oklepat žiletku o umyvadlo a toto celé několikrát zopakovat. Jak prosté. A otravné. Houser se vydal do anglického Readingu, kde se nachází centrum inovací Gillette, kde je holení posláním.
Je to nuda. Vopruz. Neslyšel jsem o nikom, koho by každodenní, ale i občasné holení bavilo. Přesto se najde několik lidí, pro které je to v podstatě posláním. Centrum inovací Gillette v anglickém Readingu nevypadá nijak velkolepě, ale o to víc zde všichni berou svou práci vážně. Každý je doslova nadšený, když alespoň chvilku může mluvit o vývoji, na němž se podílí.
Každý má svůj patent
Naše kroky směřují do místnosti s deseti holícími kabinkami. „Pojďte se podívat sem,“ pobízí nás Kristina Vanoosthuyzeová, vedoucí výzkumná pracovnice, a poodhrne závěs z druhé strany kabinek. Z několika centimetrů najednou civím do tváře holícího se chlápka. Rychle ustoupím, nebylo by mi příjemné, kdyby takto někdo zíral na mě. „To je v pořádku, on vás nevidí, holí se před zrcadlem,“ odtuší Kristina. Povšimnu si zavěšené kamery a okamžitě mi dochází, o co tady jde. Zkoumají tu návyky při holení. Protože má každý vlastní systém, je potřeba vyvinout takový stojek, který sedne většině lidí. Většina zaměstnanců se holí jen zde, a někteří dokonce každé ráno. „Dochází sem také asi 90 lidí z ulice, někteří z nich už pár desítek let,“ přidává Kristina zajímavou informaci a dodává: „Je složité vyrobit něco, co by vyhovovalo tolika lidem. Každý se holí jinak. Máme tu lidi, kteří se holí bez pěny, ale jiní si ji na obličej vyplácají půl kila“. Ukazuje mi i video dvou extrémů. Na jedné půlce obrazovky je muž, který k oholení potřebuje necelou minutu a jen dvacítku tahů. Na druhé straně je ale člověk, kterému to zabere minut 23 a celkem si obličej přejel 720krát.
Každý chlup, jiná ves
Je to opravdu velká věda. V jiné místnosti mi zase další z vývojářů Anthony ukazuje detailní záběry kůže, natočené kamerou, jež snímá milion a půl snímků za vteřinu. Jen pro příklad – ta kterou používáte na dovolených, jich za stejný čas zvládne zhruba 30. „Kůže není hladká jako papír a ani vousy nerostou všechny stejným směrem, proto zde zkoumáme, jak je náš nový výrobek přesný a důkladný,“ říká Anthony. Detailní podhled na kůži ale není vůbec pěkný. Vypadá jako špinavá gelová hmota, která ze všeho nejméně připomíná právě náš obličej.
O umyvadlo ne!
Nicol, která zase ve vedlejší místnosti kontroluje všechny žiletky, jež jsou potřeba k výzkumu, si vloží hlavu do dlaní, když jí ukazuji, jakým způsobem vyklepávám ze strojku vousy. „O umyvadlo? Pak se nemůžeš divit, že se řízneš, přesně takto dochází k nejčastějšímu poškozením žiletek.“
Nedělám si iluze, že se teď pro vás holení stane sváteční záležitostí, já nejspíše také budu dál poklepávat strojkem o umyvadlo. Aspoň ale už budu vědět, kolik práce a času se za vývojem žiletek skrývá.
Martin Vodička