Roztomilý rošťák, na jehož charisma spoléhá nejedna průměrná komedie, má v sobě víc melancholie, než mu spousta mainstreamových filmů povolí. Ale u kamaráda Wese Andersona se z něj může stát scenárista i smutný klaun.
Jako prostřední ze tří bratrů se na sebe naučil upozorňovat tím, že je vtipný, a tím, že se dostává do průšvihů. A to takových, že střední školu musel poté, co ukradl učitelce učebnici, z níž chtěl opsat domácí úkol, dodělat jinde, než ji začal. Od vzdělávacích institucí ho to ale nijak neodradilo. Po návštěvě vojenské akademie se zapsal i na univerzitu v texaském Austinu, což se ukázalo jako jeden z nejdůležitějších kroků jeho života. Právě tam totiž poznal Wese Andersona, po jehož boku se pustil do světa filmu, kde mohl svůj nespoutaný talent komedianta dobře uplatnit.
V roce 1994 kamarádi natočili první kraťas jménem Bottle Rocket, který si i napsali a kam obsadili i Owenovi bratry Andrewa a Lukea. Krátká verze příběhu tří amatérských bankovních lupičů se líbila natolik, že mladíci dostali finance na natočení její dlouhé verze (u nás nazvané Grázlové). Ta spatřila tmu kinosálů o dva roky později a i přes počáteční neúspěch na testovacích projekcích, kde se film zapsal do historie studia Columbia jako nejhůře hodnocený snímek vůbec, a následných úpravách, se celovečerní Bottle Rocket dočkal ohlasu. Martin Scorsese ho dokonce zařadil do svých nejoblíbenějších filmů 90. let. A Owen Wilson, spoluscenárista a představitel jedné z hlavních rolí, se mohl natrvalo přestěhovat do Los Angeles.
Kovboj komediant
Jeho kariéra se pak rozvíjela skrz filmy pro různé publikum, kde se nováček spokojil klidně i s vedlejšími rolemi jako v sci-fi blockbusteru Michaela Baye Armageddon nebo v temné komedii Cable Guy od Bena Stillera, nového Wilsonova kamaráda, kterému zůstává věrný po mnoho dalších filmů. O práci Owen nouzi neměl, i když někdy ta práce vyžadovala, aby se nechal sežrat přerostlou anakondou.
Wilson nehraje jenom v komediích. Kromě Anakondy najdeme v jeho filmografii i drama The Minus Man, kde hrál příjemného masového vraha, nepovedený horor Zámek hrůzy nebo válečný thriller Za nepřátelskou linií. Ale komedie rodilého Texasana proslavily a taky mu dopřály největší role. První velká role ve filmu, jenž nepochází od Wese Andersona přišla v uvolněném dobrodružství ve stylu westernů s asijskými prvky Tenkrát na východě, kde jako ukecaný psanec vytvořil efektivní dvojku s čínským akčním komikem Jackie Chanem. Spoustu svých dialogů si Wilson sám přepsal, nic překvapivého u jeho improvizačního stylu práce, navíc když se sám víc považuje za scenáristu než za herce. Úspěch filmu byl takový, že o tři roky později vzniklo podobně zábavné pokračování Šanghajští rytíři, natáčené i v Praze, opět s Chanem a Wilsonem v hlavních rolích.
Bezstarostný parťák
Sympatický blonďák se vůbec hodí do páru. Jeho otevřená, expresivní komika ladí k Chanovi, k Eddie Murphymu nebo k Vinci Vaughnovi, z nichž každý po svém reprezentuje taky spíš hrubší a fyzičtější humor. Nejvíc je Owen zapsaný jako partner Bena Stillera. V devíti snímcích už vystřídal role jeho parťáka a kamaráda (např. v remaku krimiseriálu na pomezí parodie Starsky a Hutch), jeho soka a nepřítele (třeba v komedii Fotr je lotr, kde Wilson představuje dokonalého bývalého přítele Stillerovy nastávající) i někoho mezitím (Zoolander).
Díky jeho ochotě objevit se ve filmech svých mnoha kamarádů z tzv. komediálního „Frat Packu“ i v cameo roli mu filmografie nabobtnala o několik populárních titulů, kde se objeví jenom na pár minut, například ve snímku Noc v muzeu. Ovšem ani sláva rodu Wilsonů postupně nabitá po boku slavnějších kolegů nepomohla malé nezávislé komedii Příběh Wendella Bakera, na níž se podíleli všichni tři bratři Wilsonovi, aby se dostala do amerických kin dřív než za dva roky od natočení.
Jiné, mainstreamovější komedie, v nichž se Owen často objevuje, podobné problémy s distribucí nemívají. Spíš s kvalitou. Lepší komedie Wilsonovi většinou dovolily, aby zkoumal a zesměšňoval stereotypy určitého typu postav – kovboje, modela, špiona... Některé z jeho filmů ale v sobě ani takovou malou sofistikovanost v podobě hrátek s žánrem nemají a na jeho kontě jsou i podprůměrné filmy jako iritující příběh o iritujícím nejlepším příteli My dva a křen, na němž je pořád nejzajímavější to, že se během něj Wilson seznámil s jednou ze svých slavných přítelkyň, Kate Hudsonovou. I přes všechnu svou celkovou otravnost ale tenhle film nabízí dobrou ukázku Wilsonova hereckého typu mimo svět Wese Andersona – bezstarostného, šarmantního výtržníka.
Ztracený melancholik
Owen Wilson skoro vypadá jako fešák a lamač srdcí, kdyby tento dojem nenarušoval jeho dvakrát zlomený nos. Podobně nesourodě i jeho charisma kombinuje nezkrotnou energii a bláznivý entuziasmus s melancholií a zranitelností. Tuhle druhou stránku trochu použil v jednom ze svých největších hitů, Nesvatbových, jak jinak než komedii, kde hrál jednoho z chlápků, kteří využívají svateb, aby nabalili osamělé ženy, než se jednou nečekaně zamiluje. Ale pořádně tuhle zvláštní směs komiky a smutku, kterou dobře vystihuje jeden z Wilsonových výroků o sobě („Považuji se za smutného člověka. Dělám si starosti. Ale líbí se mi myšlenka, že bych byl optimista. Možná jsem ten druh optimisty, který hluboko uvnitř ví, že to nebude fungovat.“) využívají jenom filmy Wese Andersona.
Wilson byl u všech. Po Bottle Rocket se podílel i na produkci a scénáři Jak jsem balil učitelku, zvláštní (jak jinak u Andersona) romantické komedie ze střední školy. Za scénář Takové zvláštní rodinky byl s Andersonem nominovaný na Oscara. V Životě pod vodou a Darjeelingu s ručením omezeným hrál, v Životě neznámého syna citově uzavřeného kapitána lodi na výpravě za pomstou žralokovi, v Darjeelingu nejstaršího bratra, který naplánoval duchovní cestu Indií jako očistný zážitek, jenž má sourozence smířit s citovými jizvami ze společného dětství i z náhlé smrti jejich otce.
Většina Andersonových děl jsou bizarní živé filmy, výtvarně bohaté jako dětské obrázkové knížky, zalidněné patetickými osamělými charaktery, pokřivenými nefunkční rodinou, které za svou absurdní zábavností skrývají propasti melancholie. To, že by ve Wilsonovi mohlo být víc z těchto ztracených charakterů než z bezstarostného slavného komika, se nečekaně ukázalo v srpnu 2007, kdy byl hospitalizován v nemocnici v Santa Monice, po pokusu o sebevraždu. Objevili se i zprávy o jeho boji s depresemi a závislostí.
Návrat na plátno
Po této příhodě se Wilson v kinech (ne českých) objevil jako veterán-bezdomovec najatý třemi dětmi na obranu proti šikaně v apatowovské průměrné komedii Tvrďák Taylor, natočené ještě před srpnem 2007. Ale teprve rodinný doják Marley a já, jehož produkce počkala na Wilsonovu rekonvalescenci, a který po vánoční americké premiéře teď přichází do naší distribuce, značí návrat velkého blondýna na plátno, kde bychom ho jinak postrádali. Ve filmu, který není čistá komedie, Owen hraje sympatického novináře, jenž po boku zlobivého psa dospívá v manžela a otce rodiny. Uvidíme, jestli to značí přechod na dospělejší, klidnější role nebo i po čtyřicítce bude Wilson hrát to, na co jsme u něj zvyklí.
Iva Přivřelová
Výběrová filmografie:
Grázlové (1996)
Anakonda (1997)
Půlnoc nikdy nekončí (1998)
Jak jsem balil učitelku (1998)
Armageddon (1998)
Zámek hrůzy (1999)
The Minus Man (1999)
Tenkrát na východě (2000)
Fotr je lotr (2000)
Zoolander (2001)
Za nepřátelskou linií (2001)
Taková zvláštní rodinka (2001)
Jsem agent (2002)
Rytíře ze Šanghaje (2003)
Život pod vodou (2004)
Velká rána (2004)
Starsky & Hutch (2004)
Jeho fotr, to je lotr! (2004)
Příběh Wendella Bakera (2005)
Nesvatbovi (2005)
My dva a křen (2006)
Auta (2006)
Darjeeling s ručením omezeným (2007)
Tvrďák Taylor (2008)
Marley a já (2008)